Článek
Ve svém přání, kolika let by se chtěli dožít, se Češi drží nejvíc při zemi. Slováci a Belgičané chtějí alespoň 92 let, Španělé 97 a pro Řeky je meta dokonce za stovkou. Samotné stáří začíná pro Čechy v 72 letech.
Skutečnost je ale střízlivější: průměrný věk Čechů při úmrtí byl loni podle Českého statistického úřadu 77,2 roku. Do čísla se však počítají všechny věkové kategorie i příčiny, tedy i autohavárie či jiné nehody.
„Na dlouhý život se ale cítí připraveno jen 37 procent Čechů. Naopak ve Španělsku, které v tomto srovnání vede, se cítí připravena více než polovina lidí,“ uvedla v průzkumu pojišťovací společnost NN Group.
Vyšší náklady na udržení kondice a zdraví
V penzi je přitom čekají mimo jiné vyšší náklady na udržení kondice a zdraví. Tedy na lékařskou péči, léky a zdravý životní styl. Že budou mít dost peněz na život do sta let, věří ve Španělsku 45 procent lidí, v Česku jen 28 procent. Důvěra Čechů v tomto ohledu navíc klesá, ještě v roce 2023 dosahovala 34 procent.
Nejistota je patrná i v konkrétním plánování. Mezi dotázanými Čechy staršími 45 let, kteří ještě nejsou v důchodu, ví jen 14 procent, kolik peněz budou potřebovat na pohodlný život v penzi. Jen 11 procent má jasno v tom, kolik by si mělo každý měsíc odkládat.
„Skutečný plán ale začíná alespoň rámcovou představou, jak chceme po skončení kariéry žít a jaký příjem k tomu budeme potřebovat. Čím dříve si tyto otázky položíme, tím více času máme plán postupně upravovat,“ řekl Michal Korejs, produktový ředitel NN Životní pojišťovny.