Extrémní únava i po odpočinku? Možná trpíte astenií

Astenie, neboli astenický syndrom, je stav trvalé celkové slabosti organismu. Jde o častý příznak mnoha akutních i chronických onemocnění a neustupuje ani po odpočinku. Může se také rozvinout jako nežádoucí účinek některých léků, uvádí web Medical News Today.

Astenický syndrom vzniká v důsledku nedostatku energie v buňkách. Svaly i mozek se pak rychle vyčerpávají i při malé zátěži.

Současně je jednou z příčin astenie narušená funkce chemických látek v mozku (neurotransmiterů), jako jsou serotonin a dopamin. To vede k přetrvávající únavě, snížené schopnosti soustředění a poklesu motivace.

Astenie se může rozvinout také v důsledku dlouhodobého zánětu v organismu, kdy prozánětlivé látky (cytokiny) působí na mozek a vyvolávají slabost, ospalost a apatii.

Nejedná se o nemoc, ale spíše o příznak několika akutních či chronických zdravotních stavů, uvádí web Osmosis.

Příčinou mohou být některá základní onemocnění, jako například poruchy spánku (zejména spánková apnoe), infekční onemocnění, onkologická onemocnění, onemocnění krve (například anémie), kardiovaskulární onemocnění (například infarkt nebo mrtvice), svalová onemocnění (například svalová dystrofie), neurologická onemocnění (zejména roztroušená skleróza a Parkinsonova nemoc), metabolické poruchy (například cukrovka) či duševní poruchy (zejména deprese).

Slabost či únavu mohou vyvolávat také některé nežádoucí účinky léků, jako například antidepresiva, léky proti úzkosti (anxiolytika), léky na kontrolu krevního tlaku, statiny používané ke snížení hladiny cholesterolu v krvi či chemoterapeutika. Může být také způsobena interakcemi mezi léky, například když opiáty interagují s anticholinergiky, antihistaminiky nebo benzodiazepiny.

Na vině může být i proces stárnutí, který vede k sarkopenii – postupnému úbytku svalové hmoty a síly, či nutriční nerovnováha (například nedostatek vitamínu B-12).

V závislosti na příčině se může astenie projevovat buď lokální slabostí, nebo slabostí celého těla.

Lokální slabost při astenii postihuje pouze určité části těla, například ruce nebo nohy. Nejde o ochrnutí (paralýzu), tedy úplnou ztrátu schopnosti pohybu. Člověk s lokální slabostí však může mít pocit, že musí k provedení běžných pohybů vynaložit značné úsilí.

V oblastech postižených lokální slabostí se mohou objevit i další příznaky, například svalové křeče nebo spazmy, třes (tremor) či zpomalené nebo opožděné pohyby.

Celková slabost postihuje celý organismus. Člověk při ní může pociťovat výraznou únavu a vyčerpání. Mezi další možné příznaky celkové slabosti patří zvýšená tělesná teplota, příznaky podobné chřipce nebo celková nevolnost a pocit indispozice.

Astenie se tedy projevuje přetrvávající slabostí a nedostatkem energie, kdy je pro člověka obtížné zvládat běžné denní aktivity. Na rozdíl od běžné únavy souvisí méně se zátěží a neustupuje po odpočinku ani po spánku. Může se během dne zhoršovat.

Běžná únava se naopak objevuje po fyzické nebo duševní námaze a mizí po spánku či odpočinku, obvykle během několika hodin až dnů. Astenie však může trvat týdny až měsíce.