Energeťáky vás nakopnou. I víc, než je zdrávo

„Piju je. Ale jen v nouzi,“ tvrdí devětatřicetiletý David, který ve volném čase trénuje mladé horolezce. „Třeba když mám závody až do večera a po nich ještě řídím domů. Tak abych to zvládl,“ vysvětluje, proč sahá po energetických nápojích. „Mám ale svěřence, kteří je ,lemtají‘ už od rána,“ přiznává. Na mysli má především čerstvě dospělé, kteří už mají vlastní rozum, takže je nechce kárat. „Ani mladším bych je asi nezakazoval, ale upozornil bych je na to, co vlastně pijí,“ dodává.

Jeho vrstevník Jakub přiznává, že si také občas plechovku koupí. „V jednom supermarketu stojí devět korun, ale paradoxně má lepší složení než známé značky,“ tvrdí. „Obarvené jsou třeba šťávou z řepy,“ vyčetl ze složení.

Na otázku, proč je vlastně pije, když se nevěnuje namáhavé práci, ale sedí převážně u počítače, odpovídá: „Protože už na mě nefunguje kafe. Dostal jsem se až na sedm šálků denně, ale přestává to na mě zabírat.“ Překvapuje ho ale, jak mladé konzumenty energetických nápojů potkává třeba při procházce parkem. „Sedí na lavičce, každý v ruce plechovku. Řekl bych, že i takoví osmáci a deváťáci. A ne ta menší balení, ale aspoň půllitrovky.“

Právě na nejmladší cílí návrh zákona, na němž v Poslanecké sněmovně panuje shoda a který by měl prodej energetických nápojů zakázat dětem mladším šestnácti let. Zároveň by neměly být k dostání ve školách, zdravotnických zařízeních nebo na akcích určených pro děti. O schválení zákona a datu jeho účinnosti se teprve bude hlasovat.

Svaz výrobců nealkoholických nápojů, k jehož členům patří i producenti energy drinků, se hájí mimo jiné tím, že tyto nápoje představují pouze necelá čtyři procenta českého trhu s nealko nápoji. Každým rokem však roste, stal se módní záležitostí a už dávno není vnímán jako součást speciální výživy pro sportovce nebo fyzicky pracující.

Podle agentury Nielsen Admosphere se v období od dubna 2018 až do března 2019 prodalo v Česku 51,4 milionu litrů energetických drinků, tedy asi pět litrů na každého Čecha. Statistiky přitom braly v potaz pouze běžné prodejny a čerpací stanice, nikoli restaurace a bary, kde se používají i do míchaných nápojů.

Čerstvější údaje přinesla mezinárodní studie HBSC, která se zabývala životním stylem mladých. Potvrdila mimo jiné, že obliba těchto nápojů mezi českými školáky v kategorii 11 až 15 let stoupá. Podíl patnáctiletých chlapců, kteří se přiznávají k opakované konzumaci, vzrostl v letech 2018 až 2022 z šestnácti na dvaadvacet procent, u dívek ze sedmi na patnáct.

Jeden energeťák týdně vypije každý pátý školák uvedeného věku, čtyři procenta je pijí denně.

Výrazně do toho promlouvá vliv sociálních sítí, protože reklamu energetickým nápojům dělají i někteří influenceři. Výrobci pak často jako takzvané ambasadory angažují třeba populární rapery nebo závodníky z extrémních sportů, k nimž mladí vzhlížejí.

Ať už se podíváme na složení jakékoli značky, obvykle se v něm opakují čtyři ingredience: voda, cukr, kofein a taurin. Kofein je asi nejpoužívanějším přírodním stimulantem, má vliv na mozkovou i srdeční činnost a dočasně mění naše vnímání a náladu. Získává se z kávových zrn, kakaových bobů nebo třeba z čajových lístků.

Taurin coby aminokyselina je běžně přítomný v našem těle, příznivě ovlivňuje činnost mozku a jeho významným zdrojem je třeba rybí maso. Ačkoli má svůj doporučený denní příjem, předávkování není nebezpečné a tělo nadbytek vyloučí.

Zato s kofeinem a cukrem se musí opatrně. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), jenž je agenturou Evropské unie, považuje za bezpečnou denní dávku kofeinu tři miligramy na kilogram hmotnosti. Dvanáctiletý školák vážící čtyřicet kilo by tak měl přijmout nanejvýš sto dvacet miligramů kofeinu denně. V půllitru energeťáku jej však bývá sto šedesát. Horní hranice u dospělých je pak stanovena na čtyři sta miligramů za den.

„Dětský organismus je ale mnohem citlivější na kofein než ten dospělý. Dítě se snáze předávkuje a snáze se dostane do extrémních stavů třeba poruch srdečního rytmu,“ varuje lékařka a nutriční epidemioložka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Eliška Selinger.

Dospělí by měli za den sníst nanejvýš padesát gramů přidaného cukru, tedy nikoli z ovoce nebo mléka. A právě tolik jej obvykle obsahuje půllitr energy drinku, pakliže není ochucen umělými sladidly. Pro dospívající je však bezpečná dávka přibližně poloviční.

„V nápojích bývá cukr velmi koncentrovaný. Je naivní si myslet, že ho vyběháme,“ komentuje to Eliška Selinger. „Ukládá se v organismu, přispívá k rozvoji obezity a nadváhy a přidružených onemocnění. Koncentrovaný cukr v tekuté podobě zároveň vzbuzuje intenzivní hormonální metabolickou odpověď, která zvyšuje například riziko cukrovky.“ Už ranním šálkem černého čaje do sebe náctiletí dostanou až polovinu maximální denní dávky kofeinu. A pokud místo toho během dne vypijí litr koly, hranici bezpečně překročí. Také cukru je v energetických nápojích i v limonádách zhruba stejné množství. Energy drinky jsou však podle odborníků zákeřné v tom, že budí dojem něčeho zdravého, co organismus uvítá.

„Kofein mnozí z nás vyhledávají, protože zvyšuje pozornost a redukuje potřebu spánku. Ten je ale pro vyvíjející se organismus důležitý. Jeho narušení může mít negativní dopady na fyzické i psychické zdraví,“ upozorňuje Barbora Macková, lékařka a ředitelka SZÚ. Nadmíra kofeinu může podle ní vést k úzkostem, podrážděnosti, celkové změně chování, zažívacím potížím, ale i k bolesti na hrudi, pocitově výraznému bušení srdce, vysokému krevnímu tlaku a v krajním případě k poruchám srdečního rytmu.

S oblibou těchto nápojů se potýkají i učitelé. Například Základní škola Besednice na Českokrumlovsku před nimi varuje žáky i rodiče už několik let.

„Pravidelně se k tématu vracíme formou e-mailových zpráv, letáků a informačních příloh, ale také při konzultacích a třídních schůzkách. S dětmi o rizicích mluvíme v rámci výuky o zdraví, při besedách nebo v individuálních rozhovorech během běžného školního dne,“ říká Dana Vacková, zástupkyně ředitelky a metodička prevence.

Oporu mají podle jejích slov ve školní jídelně, která jde vstříc zdravé výživě, nabízí velké porce nakrájeného ovoce a k pití vodu s pomerančem nebo koktejly bez přidaného cukru. Učitelé však nemohou ohlídat, co si děti kupují před vyučováním nebo o polední pauze.

„Často volí sladkosti, velké lahve slazených limonád a dříve velmi často i energetické nápoje. Po našich osvětových aktivitách je jejich výskyt ve škole méně častý, ale zcela nevymizel. Neděláme si však iluze, že by je děti mimo školu nekonzumovaly,“ říká zástupkyně.

„Některé totiž samy přiznávají, že bez energeťáku nefungují, a jejich spotřeba roste zejména po vyučování. Zůstávají vzhůru dlouho do noci a energii pak dohánějí těmito nápoji nebo sladkostmi.“ Nedávno pedagogové objevili jednu plechovku u žáka prvního stupně. „Jeho rodiče vůbec netušili, o co se jedná,“ říká Dana Vacková a dodává, že chystaný zákaz prodeje dětem škola vítá. Za klíčovou ale považuje osvětu ve spolupráci s rodiči i dětmi.

Na osvětu se odkazují i výrobci energetických nápojů, kteří nezpochybňují, že jejich produkty často končí v nepovolaných rukou. Zákaz to podle nich nevyřeší. „Zodpovědnosti se nijak nezříkáme ani nyní,“ podotýká Štěpán Kišš, marketingový manažer společnosti Big Shock, která vyrábí nápoj stejného názvu. Otázkou podle něj je, jestli přenesení zodpovědnosti na prodejce situaci pomůže.

„Ze zkušenosti víme, že velkou roli hrají a budou hrát hlavně rodiče. Často se na akcích setkáváme s tím, že přijde dítě nebo teenager k nám a chce energetický nápoj. Ten mu samozřejmě nedáme, nicméně za chvíli přijde rodič, nápoj koupí a dá ho dítěti.“

Na otázku, zda jsou produkty společnosti vhodné pro ty, na něž cílí chystaný zákon, odpovídá jasně: „Ne, nejsou. Žádný energetický nápoj není vhodný pro mladé pod šestnáct let.“ Firma má podle jeho slov vlastní pravidla, která jí nedovolují oslovovat osoby, které ještě nejsou plnoleté.

„Také říkáme, že pití energetických nápojů nemá nahrazovat normální pitný režim. A snažíme se edukovat naše fanoušky, že doporučená denní dávka je jedna půllitrová plechovka,“ říká Štěpán Kišš. O vhodnosti pro mladé by se však dalo podle něj diskutovat i u jiných nápojů s cukrem nebo kofeinem, které regulovány nejsou, například džusů a sladkých nebo kolových limonád.

Energy drinky definuje jako nápoje určené pro dospělé a zdravé lidi, kteří hledají podporu výkonu při fyzické nebo psychické zátěži. Připouští však, že se staly i jistou statusovou záležitostí. „Mladí dospělí je často konzumují při společenských aktivitách a večírcích, kde slouží jako součást míchaných nápojů, což Big Shock jako výrobce energy drinků vůbec nedoporučuje a ani nepodporuje,“ dodává.

Do výroby zdravější alternativy energy drinku se před čtyřmi lety pustili dva dvacátníci z Holešova na Kroměřížsku. „Základem je podle nás dobrý spánek, strava a voda. Nicméně každý má občas problém s energií nebo koncentrací, proto jsme chtěli, aby se dalo sáhnout po něčem, co neškodí zdraví a dá se pít s dobrým pocitem,“ říká Daniel Dlabaja, jenž podnikání pod značkou Tackera rozjel se svým bratrancem Michalem Formelem.

Daniel býval vrcholovým hokejistou a energeťáky občas pil. „Vzhledem k náročnému skloubení školy a sportu u mě ale velkou roli hrála strava, proto jsem se spíše soustředil na doplňky zaměřené na regeneraci a výživu svalů,“ upřesňuje. Jejich nápoj se od plechovek z obchodů liší už tím, že se prodává přes e-shop, a to ve formě prášku, takže si jej zákazník musí odměřit a rozmíchat dle své potřeby. Místo řepného cukru obsahuje přírodní sladidlo xylitol a umělé sladidlo sukralózu a dále třeba lyofilizované, tedy mrazem sušené ovoce. Množstvím kofeinu v jedné doporučené dávce však překonává i zavedené značky na trhu.

Oba mladí podnikatelé sázejí na marketing na sociálních sítích, kde se pod jejich příspěvky vždy rozjede bohatá diskuse o účincích podobných nápojů, s často až šokujícími přiznáními, kolik jich lidé vypijí.

Jeden zákazník na Facebooku napsal, že pil denně tři plechovky jedné konkrétní značky, pak přešel na náš nápoj, ale necítí změnu k lepšímu. „Jsem spíše více unavený a vůbec nic se mi nechce. Takže to buď nefunguje, nebo je to slabé.“ Když jiná uživatelka namítla, jestli není špatně už samotný fakt, že musí mít tři energeťáky denně, odpověděl: „Nemusím. Piju je, protože mi to chutná.“

Ani zdravější alternativa energy drinku nepatří podle mladých podnikatelů do rukou dětí, těhotných nebo kojících žen, jak by ostatně mělo být uvedeno na každé etiketě. „Za nás minimálně od patnácti let. Musím říct, že když vidím děti pít plechovku ráno nalačno před školou, tak se mi z toho malinko zvedá žaludek,“ dodává Daniel Dlabaja.