Malým dětem obrazovky škodí. Zpomalují třeba vývoj řeči, říká pediatrička

Péče o zdraví dětí zpravidla znamená hodně otázek, ne vše se ale daří probrat v ordinacích. Podcast MUDr.ování s Danielou navazuje na dřívější díl o pediatrii a řeší další témata z této oblasti medicíny. Tentokrát s pediatričkou Dominikou Machovou, která je zároveň i maminkou. Jak sama říká, i pro lékařky, které si poprvé vyzkouší rodičovskou roli, bývá mnoho věcí překvapivých.

„Překvapilo mě tehdy třeba, že dítě pláče i z jiných důvodů, než jsme se učili –⁠⁠⁠ když má hlad, je unavené a podobně. Pořád jsem řešila, co se děje,“ vzpomíná.

Dnešní rodiče řeší mimo jiné i to, jak děti ovlivňuje čas trávený před obrazovkami – ať už jde o televize, tablety, nebo telefony. K mání je mnoho obsahu cíleného i na ty nejmenší, ale jak dokládají aktuální poznatky, vývoji dětského mozku to příliš neprospívá.

„Proběhly výzkumy a víme, že vývoj řeči to rozhodně ovlivňuje. Zvlášť pokud je trávena velká část dne před obrazovkami –⁠⁠⁠ což ale u těch dvouletých dětí může být i 1,5 hodiny denně. Obrazovky interakci s rodičem nikdy nenahradí,“ říká Machová.

Podle odborných společností by děti do dvou let neměly před obrazovkami trávit žádný čas. I později by měl být čas výrazně regulován –⁠⁠⁠ nejen kvůli vlivu na spánek, ale také kvůli možné ztrátě schopnosti soustředění. Problematické je hlavně modré světlo, které ovlivňuje hladinu melatoninu, tedy hormonu navozujícího únavu. „Dítě by nikdy nemělo koukat na obrazovku minimálně hodinu před spaním,“ doporučuje lékařka.

Každá fáze vývoje dítěte přináší nové výzvy. Jednou z prvních bývají kojenecké koliky – bolesti bříška, které obvykle přichází ve dvou týdnech věku. Projevují se neutišitelným pláčem a často bývají důsledkem nezralého nervového a trávicího systému.

„Hlavní je zachovat chladnou hlavu. Pomáhají masáže bříška, různé bylinné kapičky nebo čaje a také probiotika,“ vysvětluje Machová s tím, že koliky zpravidla odezní kolem třetího měsíce.

Na internetu se však rodiče často dozvídají, že koliky může způsobovat strava matky. Výsledkem pak bývají zbytečně přísné diety a vyřazování zdraví prospěšných potravin. „Mýty o tom, že strava matky ovlivňuje plynatost dítěte, jsou vyvrácené. Fazole, čočka, hrách –⁠⁠⁠ to vše kojící matky normálně mohou jíst,“ říká lékařka. Připouští ale, že některé děti mohou citlivěji reagovat na kořeněná jídla, která mohou změnit chuť mléka.

Další z často diskutovaných témat je i společné spaní rodičů s dítětem. Podle Machové tato otázka rozděluje i odborníky. „Společný spánek je možný, ale za zachování určitých bezpečnostních pravidel. Ta ale platí i pro spaní v postýlce,“ připomíná. Miminko by mělo spát na zádech, bez peřin, polštářů a plyšáků v dosahu –⁠⁠⁠ tedy bez čehokoliv, co by mohlo omezit jeho dýchání.

Celí díl podcastu si poslechněte zde.