Článek
„Německo v nejvyšší nouzi nastupuje na cestu, kterou nyní sledují asijské země. Všechny uhelné kapacity tam jedou naplno. Němcům docela vyhovuje, že přestože je uhlí určeno ke konci, nestihli, na rozdíl od těch jaderných, všechny své uhelné elektrárny pozavírat,“ řekl Novinkám analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
O připravovaném opatření informoval německý deník Handelsblatt, který získal návrh zákona o udržování náhradních elektráren v pohotovosti. Dokument se zatím projednává uvnitř vlády.
Cílem je při plynové nouzi omezit spotřebu zemního plynu při výrobě elektřiny, aby ho zůstalo více pro domácnosti a průmyslové podniky. Ty totiž často nemohou rychle přejít na jiné palivo.
„Pro zajištění dodávek energie, zejména zemního plynu, mají být na trhu s elektřinou preventivně zpřístupněny další výrobní kapacity, aby bylo možné ušetřit zemní plyn při výrobě elektřiny,“ uvádí podle Handelsblattu návrh zákona.
Uhlí na měsíc, ropu na deset dní
Povinnost by se vztahovala na uhelné a ropné elektrárny zařazené do německé síťové rezervy. Jde o zdroje, které běžně elektřinu na trh nedodávají, ale zůstávají připravené pomoci při stabilizaci soustavy.
Opatření by zahrnovalo také některé bloky určené k odstavení v letech 2026 a 2027 v rámci německého odklonu od uhlí. Provozovatelé uhelných elektráren by museli skladovat palivo na 30 dnů provozu při plném výkonu. U ropných zdrojů se počítá se zásobou na deset dní. Obě lhůty se ještě mohou změnit.
Elektrárny by se zapojily až ve chvíli, kdy by vláda oficiálně vyhlásila nedostatek plynu. Zákon má platit pouze do 31. března 2028, aby se uhlí a ropa nevrátily na běžný trh natrvalo.
Klimatická cesta se musí pozastavit
„Když hrozí potíže, které by mohly ovlivnit energetiku a tím pádem ekonomiku, musí se klimatická cesta na okamžik pozastavit, a považuji to za rozumné, je to vyšší priorita,“ doplnil Gavor.
Německo vstoupilo do topné sezony s historicky nízkými zásobami. K 1. listopadu byly podzemní zásobníky naplněné přibližně z 61 procent, přestože zákonný požadavek činil 70 procent. Ve čtvrtek to bylo už jen necelých 58 procent.
Německé plynárenské organizace upozornily, že při běžné zimě by měly dodávky stačit. Pokud by se ale opakovaly mimořádně silné mrazy z roku 2010, mohly by podle modelu iniciativy INES vznikat v lednu až březnu výpadky v pokrytí poptávky.
V nejhorším případě by Německu během jediného měsíce mohlo chybět až 6,6 terawatthodiny plynu. To odpovídá přibližně průměrné měsíční spotřebě celé České republiky.
Odstavili sedmnáct jaderných bloků
Plány s uhlím přicházejí tři roky poté, co Německo definitivně ukončilo výrobu elektřiny z jádra.
Ještě na začátku roku 2011 mělo v provozu sedmnáct jaderných bloků o celkovém výkonu přes 20 gigawattů, což odpovídá deseti elektrárnám Temelín. Jaderné elektrárny tehdy zajišťovaly zhruba čtvrtinu německé výroby elektřiny.
Po havárii v japonské Fukušimě v březnu 2011 však vláda kancléřky Angely Merkelové rozhodla o urychleném odchodu od jádra. Osm bloků o celkovém výkonu přibližně 8300 megawattů bylo trvale vyřazeno, zbývajících devět Německo postupně odstavovalo.
Poslední tři reaktory Isar 2, Emsland a Neckarwestheim 2 ukončily provoz 15. dubna 2023. Jejich společný čistý výkon činil 4055 megawattů, tedy přibližně dvojnásobek Temelína.
Původně měly skončit už na konci roku 2022. Kvůli energetické krizi po ruském útoku na Ukrajinu jim ale Berlín provoz o tři a půl měsíce prodloužil.
Výpadek jaderné výroby postupně nahrazoval rozvojem obnovitelných zdrojů, změnami výroby z fosilních paliv a zahraničním obchodem s elektřinou.
Podobný krizový postup Německo použilo v roce 2022, kdy Rusko po útoku na Ukrajinu výrazně omezilo dodávky plynu do Evropy. Tehdy Berlín umožnil dočasný návrat více než desítky uhelných elektráren a dalších záložních bloků. Mimořádná pravidla skončila v březnu 2024.



