Hlavní obsah

Poradce prezidenta Petr Kolář: Stydím se za českou vládu

Postoje Česka k Ukrajině mají dopad na to, jak nás naši zahraniční spojenci vnímají, říká v rozhovoru pro Novinky bývalý diplomat a poradce prezidenta Petr Kolář. Za chování české vlády se stydí. Tvrdí, že premiér Andrej Babiš (ANO) často nemá dostatek informací a není „v obraze“. Za tragický pokládá fakt, že předseda vlády nic netušil ani o cvičení vojáků v Polsku.

Foto: Petr Horník, Novinky

Petr Kolář

Článek

V Moskvě proběhly hovory amerických vyjednavačů s Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Myslíte, že se přiblížil konec války?

Moc si to nemyslím, i když bych si konec války moc přál. Bojím se, že je to spíš velké divadlo, které se odehrává, abychom získali dojem, že Moskva hledá mírové uspořádání. Ale když se podíváme, jaké požadavky vznáší, tak se ukazuje, že to pro Ukrajinu ani pro nás Evropany přijatelné není.

Ukrajina má jasno. Nejdřív zastavit boje, potom vyjednat bezpečnostní záruky a nakonec se bavit o nové bezpečnostní architektuře Evropy. Rusové to vidí naopak, oni by bodem tři nejraději začali. Chtěli by „Jaltu číslo 2“. Na to přistoupit nemůžeme. A to říkám jako Evropan. To by byl začátek konce poválečného uspořádání.

Skutečně si myslíte, že Rusové usilují o novou Jaltskou konferenci a nové rozdělování Evropy? Hrozí podle vás, že by na to Američané kývli a část Evropy se tak znovu ocitla v ruské sféře vlivu?

Opakovaně říkají, že chtějí NATO vrátit před rok 1997, aby některé zbraňové systémy a vojenské jednotky nebyly na území nových členských států.

Rusko má utkvělou představu, že oni jsou něco jako Třetí Řím. Ruský svět by měl být podle nich co největší, aby pak byli v bezpečí.

Mají jakousi posedlost představou, že celý Západ má touhu zmocnit se Ruska a zničit jeho tradiční hodnoty. Vůbec nepřipouští, že se Západ změnil, že je liberální, že se o žádnou dominanci nepokouší, že NATO je obranná aliance, nikoliv útočná. A způsob, jakým se rozšířila, je odpovědí na to, co si ti, kdo do ní vstoupili, myslí o Rusku.

Rusové nechápou, že chyba je u nich. Že státy jsou s nimi jen pod pohrůžkou násilí, nebo proto, že jsou ovládány, ať je to Gruzie, nebo donedávna Arménie. Rusové si myslí, že se všichni spikli proti nim.

Důvěřujete Američanům, že nápady Rusů utnou?

Nevěřím Jaredu Kushnerovi a Steveu Witkoffovi vůbec. A prezidentu Trumpovi také ne. Ani celé jejich administrativě. Podívejte se na výroky vicepremiéra J. D. Vance o Ukrajině.

Nedávno řekl, že vůči Ukrajině nemají USA závazek, protože Ukrajina není součástí Aliance. On vůbec pravděpodobně neví, k čemu se Amerika zavázala v roce 1994 v rámci Budapešťského memoranda (Rusko, Spojené státy americké, Velká Británie a Ukrajina se dohodly na jaderném odzbrojení Ukrajiny výměnou za bezpečnostní záruky - pozn. red.). To je neslýchané.

Rusové vědí, že do konce roku mají Američané ještě starý Kongres, že Trump bude vládnout ještě dva roky a i když se ho od Nového roku bude snažit Kongres omezovat, tak si s tím poradí různými výnosy.

Ukrajina nemá potřebnou výzbroj, i když se už zbavila závislosti na řadě amerických a evropských komponentů a umí si celou řadu věcí vyrobit sama. Ale útoky na její infrastrukturu a civilní cíle jsou devastující. Čeká nás zima, může to být pro řadu Ukrajinců fatální. Rusové je chtějí zlomit a donutit silou, aby ustupovali a přijali jejich podmínky.

Může se jim to podařit?

Myslím, že Rusové Ukrajince špatně odhadli. Je léty prověřeno, že pod čím větším tlakem Ukrajinci jsou, tím jsou urputnější a nezdolnější.

My Evropané a členské země NATO bychom se měli ze všech sil snažit mít ukrajinskou armádu uvnitř Aliance. Je to nejzkušenější a nejprověřenější a v rámci demokratického světa i nejlepší armáda, co existuje. A to nejen z hlediska lidských zdrojů, ale i schopnosti vyvíjet nové technologie.

Myslím, že to Ukrajinci nevzdají, že Rusové je odhadují špatně.

Varianta, že by se Ukrajinci vzdali Donbasu, aby tím dosáhli míru s Ruskem, nepřipadá v úvahu?

Nechci to úplně vyloučit. Vyjednávací taktika má svá pravidla. Někdy si stanovíte maximální cíl, zároveň i minimální, a snažíte se mezi nimi nějak manévrovat, abyste dosáhla přijatelného kompromisu.

Upřímně řečeno, kdyby se Ukrajinci inspirovali ve finsko-ruské válce, při které Finové přišli o část Karélie, ale uhájili si samostatnost a dnes jsou v Evropské unii i v NATO, tak by nakonec mohli přistoupit na územní ústupky. Ale pořád platí, že o členství v EU nebude rozhodovat Rusko, ale Unie a ta aspirující země. To stejné platí i v NATO.

Rusko nemá právo rozhodovat o osudu jiných suverénních zemí, do jakých aliancí chtějí patřit.

Jestli se Ukrajina rozhodne pro nějaký dočasný územní ústupek, tak to bude její rozhodnutí, které budeme respektovat. Ale nesmíme ji do toho tlačit. A když říkám dočasný - vycházejme z toho, že třeba poválečné Německo bylo dlouho rozdělené, ale nakonec se sjednotilo. Východní Němci se chtěli mít stejně dobře jako západní.

Změní se přístup Američanů poté, co Donald Trump a republikáni ztratili většinu v Kongresu?

Výběr článků

Načítám