Dušnost nikdy neignorujte. Může upozornit na infarkt i měsíce dopředu

„Dušnost – zejména při činnostech, které vám dříve nedělaly žádné potíže, jako je chůze, chůze do schodů nebo domácí práce – může být varovným signálem srdečních problémů,“ upozorňuje Aye Thandar Winová, kardioložka z Banner-University Medical Center Phoenix.

Lidé si často myslí, že dušnost je známkou plicního onemocnění. Je však potřeba si uvědomit, že srdce nefunguje izolovaně od zbytku těla.

„Dušnost v zásadě znamená, že srdce nebo plíce nedokážou pokrýt potřebu kyslíku v těle,“ vysvětluje Lu Chen, elektrofyziolog specializující se na poruchy srdečního rytmu z kardiologického institutu Heart & Vascular Institute. „Při infarktu se snižuje přívod krve do srdečního svalu. V důsledku toho nemůže srdeční sval správně fungovat a zásobovat zbytek těla kyslíkem, což vede k dušnosti.“

Kardiologové z vlastní zkušenosti vědí, že mnoho lidí dušnost stále podceňuje, a to i v případě, že již mají některý z rizikových faktorů srdečních onemocnění, například cukrovku.

„Dušnost se často rozvíjí postupně a lidé ji mohou přičítat stresu, stárnutí, nedostatečné fyzické kondici, přibývání na váze nebo zaneprázdněnosti,“ popisuje Tina Shahová, kardioložka ze zdravotnického systému Kaiser Permanente v Seattlu.

„Mnoho lidí se také domnívá, že infarkt přichází náhle a projevuje se dramaticky, jako ve filmech, a proto pochybují, když jsou jejich příznaky nenápadné. Právě to je jedním z hlavních důvodů, proč lidé odkládají vyhledání lékařské pomoci,“ upozorňuje.

Winová souhlasí s tím, že Hollywood situaci příliš nepomohl: „Filmy tuto představu posilují, ale mnoho lidí pociťovalo dušnost již několik dní, týdnů, nebo dokonce měsíců před infarktem. Tyto příznaky jednoduše ignorovali nebo si je nějak zdůvodnili. Roli hrají i pochybnosti o sobě samých. Lidé se obávají, že budou zbytečně přehánět nebo že budou lékaři zbytečně zabírat čas, zvláště pokud se příznaky objevují a zase mizí.“

„Je důležité si uvědomit, že ne každý pociťuje typickou bolest na hrudi, zejména ženy, starší lidé a osoby s cukrovkou,“ dodává Winová.

„Pokud je pro vás dýchání nezvykle obtížné nebo máte pocit, že se dusíte, okamžitě volejte záchrannou službu,“ zdůrazňuje Winová.

Všechna tato doporučení platí bez ohledu na to, zda máte známé rizikové faktory srdečních onemocnění, či nikoli.

„Srdeční onemocnění se může objevit i u lidí bez známých rizikových faktorů a dušnost může být jeho prvním příznakem,“ varuje Shahová. „O těchto potížích by se lidé měli poradit s lékařem, zejména pokud přetrvávají, omezují fyzickou aktivitu nebo jsou doprovázeny dalšími příznaky.“

Dušnost samozřejmě nemusí souviset s infarktem nebo srdečním selháním, přesto stojí za to nechat ji vyšetřit.

„Dušnost může mít celou řadu příčin, například astma, fibrilaci síní nebo plicní embolii,“ uvádí Chen. „Některá z těchto onemocnění přitom vůbec nemusí souviset s tradičními rizikovými faktory srdečních onemocnění.“

Léčba zaměřená na zdraví srdce zahrnuje také kontrolu rizikových faktorů srdečních příhod a kardiovaskulárních onemocnění.

„Jde o vysoký krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu, vysokou hladinu cukru v krvi (cukrovku), zvýšenou míru zánětu v těle, vysokou míru stresu, kouření, nedostatek pohybu a výskyt infarktu v rodinné anamnéze,“ říká Chen.

Lékař pak může posoudit vaše osobní riziko infarktu a kardiovaskulárních onemocnění.