Článek
Výzkumníci pod vedením University of Campania Luigi Vanvitelli v Itálii měřili množství plastových částic v krvi. Nejvyšší hladiny byly zjištěny u pacientů po infarktu ve srovnání s pacienty s jinými srdečními onemocněními.
Podle studie zveřejněné 14. července v časopise European Heart Journal měli lidé, kteří prodělali závažný infarkt myokardu, vyšší koncentrace mikro- a nanoplastů v krvi než pacienti s chronickou ischemickou chorobou srdeční nebo lidé s normálními věnčitými (neboli koronárními) tepnami zásobujícími srdce.
Mikro- a nanoplasty byly, jak informoval list The Independent, detekovány u 84 procent pacientů (účastníků studie) po infarktu. Pro srovnání, nalezeny byly dále pouze u 40 procent pacientů s chronickou ischemickou chorobou srdeční a u 32 procent pacientů s normálními věnčitými tepnami.
Studie rovněž ukázala, že vyšší hladiny mikro- a nanoplastů v krvi měli kuřáci a lidé dlouhodobě vystavení vyšším úrovním znečištění ovzduší, upozornil web European Society of Cardiology.
„Mikro- a nanoplasty jsou drobné plastové částice, které se nacházejí prakticky všude v životním prostředí – ve vzduchu, který dýcháme, ve vodě, kterou pijeme, i v mnoha potravinách, které konzumujeme,“ uvedl hlavní autor studie Pasquale Paolisso, který působí i v nemocnici Sant’Andrea a na Univerzitě Sapienza v Římě.
Podle výzkumníků bylo však dosud známo jen velmi málo o tom, zda se tyto drobné plastové částice vyskytují také v krvi proudící věnčitými tepnami, které zásobují srdce.
Za tímto účelem vědci vyšetřili 61 italských pacientů rozdělených do tří skupin: 19 lidí po akutním infarktu myokardu, 20 pacientů s chronickým koronárním onemocněním a 22 osob s normálními věnčitými tepnami. Odebírali vzorky krve z cév zásobujících srdce i z periferního oběhu a následně v nich analyzovali přítomnost plastových částeček.
U pacientů po infarktu byla navíc zjištěna větší rozmanitost typů plastů v krvi. Nejčastěji se jednalo o polyethylen, který se běžně používá při výrobě obalových materiálů.
Nutně to neznamená, že plasty mohou za infarkt
Výzkum nicméně neprokazuje příčinnou souvislost mezi mikro- a nanoplasty a vznikem infarktu.
„Tato zjištění nedokazují, že mikroplasty způsobují infarkt myokardu, ale ukazují silnou souvislost mezi expozicí znečištění životního prostředí, přítomností mikroplastů v krvi a kardiovaskulárními onemocněními,“ vysvětlil spoluautor studie Emanuele Barbato z Univerzity Sapienza v Římě.
„V naší studii byla kuřácká anamnéza silně spojena s přítomností mikroplastů v krvi. Naše výsledky naznačují, že kouření může usnadňovat pronikání mikro- a nanoplastů z plic do krevního oběhu. Podobným způsobem může působit i znečištění ovzduší,“ dodal dr. Barbato.
„Přestože tato zjištění nedokazují, že plasty přímo způsobují infarkt, posilují narůstající vědecké důkazy o tom, že znečištění plasty představuje nově se objevující problém veřejného zdraví, který si zaslouží vážnou pozornost,“ reagoval na to Thava Palanisami, odborník na plasty z University of Newcastle v Austrálii, který se na aktuální studii nepodílel.
Budou každopádně zapotřebí další a zřejmě i rozsáhlejší výzkumy – tedy s větším vzorkem pacientů.
Mikroplasty jsou drobné částice, které mohou být očím viditelné (1–5 mm), ale rovněž malé v řádu mikrometrů (mikrometr neboli mikron je odvozená jednotka soustavy SI v délce jedné miliontiny metru), a představují závažnou součást krize plastového znečištění.
Byly nalezeny už prakticky všude, od hlubokých oceánů až po vysoké hory. Kontaminují potraviny i vodu – např. studie z roku 2024 potvrdila mikroplasty v 83 procentech vzorků kohoutkové vody testovaných po celém světě; dostávají se i do lidských těl.
Odborníci se stále snaží objasnit jejich dopady na lidské zdraví, ale výzkumy na zvířatech je spojují s reprodukčními problémy a narušením hormonálního systému.
Nanoplasty jsou ještě menší částice plastů (menší než mikrometr), které vznikají dalším rozpadem mikroplastů či se vyrábějí přímo pro některé průmyslové účely.
Z důvodu své nepatrné velikosti se mohou déle udržet ve vzduchu, snadněji pronikat do vody i živých organismů a potenciálně překonávat biologické bariéry. Jejich dopady na lidské zdraví jsou taktéž stále předmětem intenzivního výzkumu.
