V Brazílii vyhnali ilegální těžaře, kteří v Amazonii devastovali prales i domorodce

Během vlády prezidenta Bolsonara docházelo k rozsáhlé devastaci Amazonského pralesa, jednou z nejhůř postižených oblastí se stalo i území domorodého indiánského kmene Janomamů. Oblast o velikosti Protugalska na hranicích s Venezuelou už desítky let okupují nelegální těžaři zlata.

V lednu se na veřejnosti objevily informace o tom, že těžaři ohrožovali místní se střelnými zbraněmi v rukou či úmyslně šířili malárii. Společně s rtutí v řekách používanou při těžbě a odháněním živé zvěře to vedlo ke smrti stovek Janomamů. Úřady vyhlásily výjimečný stav a brazilská policie uvedla, že bude situaci vyšetřovat jako genocidu.

V úterý oznámil šéf nové divize federální policie pro ekologické zločiny Humberto Freire agentuře Reuters, že úřady vyhnaly z území téměř všechny nelegální těžaře zlata. Dle jeho slov policie zničila na dvě stě padesát hornických táborů a sedmdesát bagrovacích člunů. Dále zabavila přibližně 4 500 litrů paliva a 1,2 kilogramu zlata.

Většina horníků uprchla ještě před policejní operací. Podařilo se ale zablokovat kolem 68 milionů realů, tedy kolem 285 milionů korun. Dalším úspěchem je dle Freireho vyřešení rozsáhlého problému prostituce v tamní oblasti. Do těžařských táborů byly totiž za tímto účelem dováženy ženy a dívky, často nezletilé.

Ve čtvrtek se rovněž otevřela plovoucí policejní stanice v Atalaia do Norte na severozápadě Brazílie. Je umístěna na řece Javari, kde v polovině minulého roku zemřeli britský novinář Dom Phillips a odborník na původní obyvatele Bruno Pereira. Oba se snažili pomoci domorodcům a zamezit časté pašování drog a ničení přírodního prostředí. Po dlouhém hledání těl se k zabití přiznal rybář jménem Amarildo da Costa da Oliviera, který byl zadržen po nalezení střelné zbraně a drog.

Freire uvedl, že policie aktivně aplikuje i nové technologie využívající rádiové izotopy k identifikaci zlata, a to i roztaveného do tyčí. Dle Freireho si slibují zmapování hornických činností v rámci celého území Janomamů do konce tohoto roku.

Záchrana kritické enviromentální situace byla jedním ze stěžejních slibů nově zvoleného prezidenta Luly. Nárůst ztráty Amazonského pralesa v období mezi lety 2019 a 2022 vystoupal na neuvěřitelných sedmdesát šest procent. A to kvůli probyznysové politice bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, který nad kácením pralesů často přivíral oči.

Levicový vůdce a někdejší odborář Lula da Silva byl v prezidentské funkci již v letech 2003–2010. I tehdy nastupoval během velmi vážné environmentální situace. Na počátku století bylo každoroční odlesňování v rekordních hodnotách. Díky mnoha sériím opatření se mu podařilo pozastavit kácení až o 84 procent. Se stejnými tendencemi nastoupil do úřadu i v lednu tohoto roku a úřadujícího prezidenta Bolsonara porazil ve volbách o dva procentní body.