Článek
Lieber v minulosti působil na Harvardu, kde jeho technologie ukázala příslib v oblasti léčby lidí s nemocemi, jako je amyotrofická laterální skleróza (ALS), nebo obnovy pohyblivosti ochrnutých pacientů. Jeho technologie má ovšem i vojenský potenciál, kvůli kterému Lieberův výzkum sponzorovalo americké ministerstvo obrany a na který se vědci zaměstnaní Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou zaměřují už delší dobu. Ti chtějí posílením mentální agility a situačního povědomí vytvořit supervojáky, píše Reuters.
Lieberova americká vědecká kariéra skončila, když byl v prosinci 2021 shledán vinným ze lhaní federálním vyšetřovatelům a z daňových prohřešků spjatých s platbami, které obdržel od čínské univerzity. Za trest strávil dva dny za mřížemi a šest měsíců v domácím vězení, dostal pokutu ve výši 50 tisíc dolarů (milion korun) a dalších 33,6 tisíce (701 tisíc korun) musel uhradit Správě vnitřních příjmů (IRS).
„Mým cílem je z Šen-čenu udělat světového lídra“
V současnosti je Lieber zaměstnancem čínskou vládou financovaného Institutu pro výzkum mozku, pokročilých rozhraní a neurotechnologií (i-BRAIN). „28. dubna 2025 jsem dorazil se snem a možná pár taškami oblečení. Mým osobním cílem je z Šen-čenu udělat světového lídra,“ řekl na prosincové tiskové konferenci Lieber.
V i-BRAIN má přístup k vyspělejším technologiím, než má k dispozici Harvard, a může své výtvory testovat na primátech, což podle dostupných informací na americké univerzitě nedělal. Vědci uvádějí, že takové testy jsou potřebné pro to, aby se pak mohlo přejít k testům technologií na lidech, ale v USA jsou velké potíže s jejich financováním. I proto může Čína pro zahraniční odborníky být velmi lákavou destinací.
Nové zprávy o tom, že se Lieberovi navzdory jeho předchozímu odsouzení za spolupráci s Čínou podařilo v asijské zemi prakticky replikovat svou harvardskou laboratoř, podle expertů podtrhují, jak americké snahy o ochranu technologií s možným vojenským využitím nedrží krok s čínskými snahami o jejich získání.
„Čína si z naší otevřenosti a naší snahy inovovat udělala zbraň. Obrátili ji proti nám a využívají toho,“ okomentoval situaci poradce Centra pro strategická a mezinárodní studia a bývalý poradce americké národní bezpečnosti Glenn Gerstell.
Odsouzení Liebera bylo jedním z mála úspěchů čínské iniciativy amerického ministerstva spravedlnosti, spuštěné za prvního funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta měla zakročit proti čínské ekonomické sabotáži a krádežím intelektuálního vlastnictví, ale místo toho byla za vlády Trumpova nástupce Joea Bidena ukončena v době, kdy už na svém kontě měla sérii selhání a obvinění z rasového profilování.
Nyní kolují otázky, proč soud Lieberovi v roce 2024, kdy byl stále pod státním dozorem, povolil tři cesty do Číny, včetně jedné, jejímž stanoveným cílem bylo hledání zaměstnání. Podivení zjevně jeho cesty nevyvolaly ani navzdory tomu, že jeho obhájci při soudním procesu tvrdili, že má lymfom, kvůli kterému může opustit dům jen na krátké procházky, lékařské prohlídky či návštěvy místní farmy.
Lieberovi advokáti v době soudního procesu též uvedli, že se podle vlastních slov s Čínou zapletl, když byl „mladý a hloupý“. Jeho motivací údajně bylo, že chtěl vyhrát Nobelovu cenu a získat uznání za svou práci. „Tohle je chlap, který byl odsouzen přesně za to, za co bychom v tomto kontextu chtěli, aby byl odsouzen, a stejně hned potom, co mu skončí domácí vězení, zmizí do Číny,“ okomentoval selhání amerických právních nástrojů Gerstell.
