Článek
„Naše odpověď zní, že pokud neodejdete a chcete základny, jsme připraveni s vámi bojovat dalších 20 let,“ vzkázal podle agentury Nová Čína nynější afghánský ministr obrany Muhammad Jákúb Mudžáhid.
Zdrženlivěji, ale rovněž odmítavě se vyjádřil Mulláh Tadžmír Džawád, náměstek afghánského Generálního ředitelství pro zpravodajské služby, který se nechal slyšet, že vláda Tálibánu „zachová současný stav“.
„Afghánistán a Spojené státy by se měly vzájemně angažovat… aniž by ale Spojené státy udržovaly jakoukoli vojenskou přítomnost v kterékoli části Afghánistánu. Afghánci v průběhu historie neakceptovali vojenskou přítomnost a tato možnost byla během jednání a dohody z Dauhá zcela odmítnuta, dveře k další spolupráci jsou ale otevřené,“ napsal také již dříve na síti X Zakír Džalal, činitel afghánského ministerstva zahraničí.
„Pokud Afghánistán nevrátí leteckou základnu Bagrám těm, kteří ji vybudovali, tedy Spojeným státům americkým, stane se něco zlého,“ napsal Trump v noci na neděli na své sociální síti Truth Social. Předtím ve čtvrtek po boku britského premiéra Keira Starmera řekl, že USA chtějí základnu zpět mimo jiné kvůli dohledu nad Čínou, která podle něj v širším přilehlém regionu na svém území testuje jaderné zbraně.
Základnu v Bagrámu vybudoval Sovětský svaz v 50. letech 20. století, USA ji získaly po svržení Tálibánu v roce 2001. Byla tehdy v troskách, ale Američané ji znovu vybudovali a dosáhla rozlohy 77 kilometrů čtverečních. Po odchodu Američanů v roce 2021 získalo islamistické hnutí základnu zpět.
Byla to přitom Trumpova administrativa, která na konci jeho prvního funkčního období podepsala s Tálibánem dohodu, jež otevřela cestu k odchodu amerických vojsk z Afghánistánu. Samotné stažení amerických vojáků ze země se odehrálo za vlády prezidenta Joea Bidena - chaotický a překotný ústup si vyžádal i životy několika amerických vojáků.