Článek
„Vždy jsem se divil, proč NATO nadále existuje, i když se už rozpustil její nepřítel a důvod existence - Varšavská smlouva,“ napsal Musk. Reagoval přitom na příspěvek investora Davida Sackse, který je stejně jako majitel sociální sítě X jihoafrickým rodákem.
„V roce 1991 se Sovětský svaz rozpadl a NATO čelilo existenční krizi: důvod, proč existovalo, již pominul. Ale než aby se rozpadla, přišla s novým posláním: expandovat. A v autoreferenční smyčce by expanze NATO vytvořila nepřátelství potřebné k ospravedlnění sebe sama,“ napsal Sacks.
„To je pravda,“ souhlasil s ním Musk.
Dear @elonmusk, the reason NATO was founded, exists and will last is Russia and other enemies of the free world https://t.co/ptrgstpS2N
— Edgars Rinkēvičs (@edgarsrinkevics) March 3, 2024
Oba tak ale vyvolali vlnu nesouhlasných komentářů, ozval se i lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs.
„Drahý Elone Musku, důvod, proč bylo NATO založeno, stále existuje a nepomine, je Rusko a další nepřátelé svobodného světa,“ napsala hlava pobaltského státu.
Britský admirál: Nejsme na prahu války s Ruskem, NATO má jasnou převahu
Samotná sociální síť X po četných upozorněních čtenářů pod Muskův příspěvek přidala vysvětlující kontext.
„Varšavská smlouva byla reakcí na NATO, nikoli naopak. NATO je systém kolektivní bezpečnosti, který není zaměřen na jediného protivníka a působí v Evropě, Africe a Asii,“ píše se v upozornění.
Zatímco Severoatlantická aliance byla založena už v roce 1949, Varšavská smlouva oficiálně vznikla až v roce 1955.
K NATO byl zprvu skeptický i Havel
Faktem nicméně je, že otázka další budoucnosti NATO se po konci studené války na počátku 90. let minulého století intenzivně řešila.
K těm, kdo původně navrhovali nejdříve rozpuštění, později alespoň reformu a přejmenování NATO, patřil zpočátku mimo jiné i první český prezident Václav Havel, který však postupně svůj postoj zcela přehodnotil a v polovině 90. let jej již označoval jako „pilíř evropské bezpečnosti“.
Bývalý generální tajemník NATO George Robertson, který Alianci vedl v letech 1999 až 2003, později řekl, že dokonce i ruský prezident Vladimir Putin na počátku své vlády projevil zájem o členství. „Kdy nás pozvete do NATO?“ ptal se tehdy podle Robertsona šéf Kremlu.
„Do NATO nikoho nezveme, o členství se žádá,“ odvětil mu prý tehdy generální tajemník. „Nebudeme stát ve frontě se spoustou dalších zemí, které nic neznamenají,“ odsekl tehdy podle Robertsona uražený šéf Kremlu.
Slova o vyslání jednotek NATO na Ukrajinu jsem neřekl jen tak, prohlásil Macron
