Hlavní obsah

Loni zmizely deštné pralesy o velikosti Švýcarska

27. 6. 2023, 21:00

V roce 2022 prudce vzrostlo ničení dosud nedotčených pralesů. Závazek světových lídrů z Konference OSN o změně klimatu, známé jako Cop26, o zastavení a zvrácení odlesňování do 2030 tedy selhává.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Každou minutu byla v loňském roce zničena oblast o velikosti 11 fotbalových hřišť primárního deštného pralesa, tedy nejzachovalejší části s největší hustotou uhlíku a biodiverzitou, píše The Guardian.

Tropické deštné lesy ztratily v roce 2022 4,1 milionu hektarů, což je nárůst o přibližně 10 % od roku 2021. Údaje jsou shromážděny a sestaveny Institutem pro světové zdroje WRI a Marylandskou univerzitou. Autoři zprávy varují, že lidé ničí jeden z nejúčinnějších nástrojů pro zmírnění globálního oteplování a zastavení ztráty biodiverzity.

Odlesňování deštných pralesů bývá zejména z důvodu těžby uhlí anebo dřeva ke stavbám. Území zase může být využito pro nové pozemky, pastviny pro zvěř či plantáže.

Čísla popisují ztrátu pokryvu stromů, což nemusí nutně znamenat odlesňování zapříčiněné lidmi, ale i ničivé lesní požáry. Údaje také nezahrnují opětovný růst ani regeneraci lesa.

Na Konferenci OSN o změně klimatu se ve skotském Glasgow zavázalo přes 100 světových lídrů, že se pokusí zastavit odlesňování do roku 2030. Závazek se týká více než 90 % světových lesů a s požadavkem souhlasili i někdejší brazilský prezident Jair Bolsonaro nebo americký prezident Joe Biden.

Největší úbytek v Brazílii, Kongu a Bolívii

V čele zemí s nejvyšším úbytkem za minulý rok stála Brazílie, Demokratická republika Kongo či Bolívie. Ta je však jednou z mála velmi zalesněných zemí, která závazek Cop26 nepodepsala.

Indonésii a Malajsii se podařilo udržet míru ztráty rekordně nízkou i přes problémy v minulých letech. Během roku 2012 se Indonésie pro nárůst plážových plantáží, těžby a budování nových pozemků dostala do vedení v odlesňování a předběhla i Brazílii.

Ztráta ruských severských lesů se po rekordním ničení v roce 2021 také pozastavila, nicméně vědci upozorňují na to, že situace v Rusku není známkou pozitivního nového trendu v rámci vládních opatření pro záchranu lesů.

Údaje za rok 2022 pokrývají i poslední rok vlády Jaira Bolsonara v Brazílii, během které docházelo k rozsáhlé devastaci Amazonského pralesa. Záchrana pralesa je momentálně jedním ze stěžejních slibů jeho nástupce Luize Inácia Lula da Silvy.

Odlesňování amazonského pralesa zpomalilo

Reklama

Výběr článků