Článek
„V budoucích bezpečnostních zárukách jsme ochotni svou pozici pro tuto část Eurasie zakotvit,“ cituje ministra server Ukrajinska pravda.
Lavrov poznamenal, že se lídři EU „od zvažování budoucích záruk na opravdovém kolektivním základě“ odklánějí, protože hledají „bezpečnostní záruky ne s Ruskem, ale proti Rusku“.
Ve svém projevu uvedl, že Kreml „nemá a nikdy neměl v úmyslu zaútočit na žádného ze současných členů NATO a Evropské unie“. Lavrov přitom dlouhodobě za útok nepovažuje žádnou z ruských vojenských akcí v zahraničí, interpretuje je jako nutnou vojenskou obranu země. To se týká i vpádu vojsk SSSR a dalších zemí Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968.
Válku s Ukrajinou jsme nechtěli
Lavrovovy výroky směřují především k současné válce na Ukrajině, kterou Kreml nazývá „speciální vojenskou operací“. Ministr zopakoval, že Moskva svou agresi proti Ukrajině nepovažuje za porušení Budapešťského memoranda. To má od roku 1994 poskytovat záruky bezpečnosti a územní celistvosti Bělorusku, Kazachstánu a právě Ukrajině.
Kategoricky také odmítl americký návrh na zastavení nepřátelských akcí podél současné frontové linie a další návrhy směřující k míru.
Doposud si Ruskem vyvolaný konflikt vyžádal celkově okolo tří milionů mrtvých, zraněných či násilně odvlečených. Přesné oficiální statistiky neexistují.
