Článek
„Přátelit se můžete s kýmkoli, ale spoléhat musíte jen sami na sebe,“ komentoval situaci na telegramovém vláknu MašTech Michail Muromkin, obchodní ředitel strojírenského podniku Invent TM z Nižního Novgorodu.
Čína podle Ildara Nurijeva, majitele klíčové ruské strojírenské společnosti Tatpromstan v ruském Tatarstánu, omezila dodávky high-tech zařízení. Zatímco dříve mohly ruské podniky získat obráběcí stroje s přesností tři až čtyři mikrony, v současné době k tomu potřebují speciální čínskou licenci, kterou není jednoduché získat.
Už máme za sebou několik „nepříjemných incidentů“, které svědčí o neochotě čínských společností rozvíjet partnerství s ruskými firmami, řekl Nurijev.
Podle telegramového vlákna MašTech podniky v Tatarstánu, které se zabývají mimo jiné výrobou zbraňových systémů či dronů, používají silně opotřebované obráběcí stroje, z nichž mnohé jsou zahraniční výroby. Tatarstán proto plánuje vytvořit do roku 2030 výrobu vlastních kovoobráběcích zařízení, která by měla mít základnu v Innopolisu, městě, které je součástí kazaňské aglomerace a leží na pobřeží Kujbyševské přehradní nádrže.
Výroba součástek do dronů Šáhid v ruském Tatarstánu se bez přesných obráběcích strojů neobejde.
Magazín Newsweek označil čínské omezení za úspěch amerických sekundárních sankcí, jejichž cílem je oslabit ruské válečné úsilí. Čínský obchod s Ruskem, zejména s ropou a plynem, pomohl podpořit ruskou ekonomiku především po roce 2022, kdy Moskva zahájila rozsáhlou invazi na Ukrajinu.
Mnoho čínských firem však ukázalo, že nejsou imunní vůči západnímu tlaku: ruští dovozci od loňského roku hlásí rostoucí potíže s transakcemi s čínskými bankami a také ruský vývoz zboží do Číny se stále častěji potýká s problémy.
Po letech rekordních bilaterálních toků dochází v obchodu mezi Čínou a Ruskem k celkovému ochlazení. Vzájemný obchod se v prvních měsících roku 2025 snížil o téměř devět procent na 142 miliard dolarů (bezmála tři biliony korun), uvedl list The Economic Times. Čínský vývoz do Ruska v srpnu meziročně klesl o 16,4 procenta, což je dvojnásobek poklesu zaznamenaného v červenci, uvádí čínští celníci.
Čína také omezila nákup ruských surovin. Dovoz ropy a zkapalněného plynu z Ruska klesl mezi lednem a květnem o jedenáct, respektive třináct procent.
Podle magazínu Newsweek se jeví čínské kroky v souvislosti s omezením obchodu s Ruskem jako pragmatické, nikoli ideologicky motivované. „Peking chrání své zájmy. Propagované neomezené partnerství se ukazuje jako omezené,“ poznamenal Newsweek.
