Hlavní obsah

Afghánci by mohli změnit migrační trasy

26. 8. 2021, 13:20
Právo, ama

Situace v Afghánistánu by v následujících měsících mohla výrazně změnit migrační trasy vedoucí do Evropy. V uplynulých letech mířili uprchlíci hlavně přes Středomoří do států, jako jsou Řecko, Itálie nebo Španělsko. Nyní by se mohla „do hry“ vrátit takzvaná balkánská cesta, která začíná v Turecku a vede přes Řecko a Makedonii nebo Bulharsko do Srbska a pak hlouběji do Evropy. Jasněji by mohlo být po­dle odborníků v brzké době.

Foto: Kacper Pempel, Reuters

Ilustrační foto.

Článek

V první polovině letošního roku do Evropy přišlo přes 39 tisíc migrantů. Drtivá většina z nich se na kontinent dostala nebezpečnou plavbou přes Středozemní moře. Pouze necelé tři tisícovky uprchlíků zvolily suchou trasu, která vede po zmíněné balkánské cestě.

Vyplývá to z údajů českého ministerstva vnitra, které má Právo k dispozici. Ty také zmiňují, že lidé pocházející z Afghánistánu už nyní patří mezi nejčastější národnosti, které do Evropy přicházejí po souši.

Možnou změnu tradičních migračních tras z posledních let připouští také bezpečnostní analytik brněnské Masarykovy univerzity Josef Kraus. „Dokážu si to představit,“ řekl Právu Kraus.

Tlak běženců na hranici Polska sílí, na pomoc vyrazilo tisíc vojáků

Evropa

Jasněji by ale podle něj mělo být až za několik měsíců. Nyní zatím nikdo neví, co se stane. Z Afghánistánu totiž zatím prchají zejména lidé v letadlech států, které organizují evakuační lety pro spolupracovníky ambasád nebo armád. Hlavní masa lidí ale podle Krause odejde po zemi do sousedních států, jako jsou Írán a Pákistán.

„Problémem je teď to, že Tálibán kontroluje zemi a propustnost není snadná ani rychlá. Zatím tedy do sousedních zemí míří lidé, kteří jsou z příhraničních regionů. Aby se lidé z Kábulu nebo ze středu země dostali za hranice, tak na to budou potřebovat trochu víc času,“ popsal Kraus.

Časovou prodlevu od aktuální situace po případný příchod afghánských uprchlíků do Evropy pak mohou ovlivnit ještě další faktory. Otázkou podle analytika je, jak půjde projít Íránem a Pákistánem a jak jim tyto země budou v přechodu bránit.

Důležité bude Turecko

Další nejasnou věcí je, jak se k případné uprchlické vlně postaví Turecko, které na hranicích s Íránem vybudovalo podobnou zeď jako USA na hranicích s Mexikem. Navíc je v Turecku už nyní několik mi­lionů uprchlíků, kteří tam přišli v předchozích letech. „Bude hodně záležet, jak se k tomu postaví Turci. Zda budou bránit, aby větší masa lidí překročila hranice, protože to je velký problém. Další problém je překročení hranic z Turecka na Balkán. Tam je jasné, že už to bude hodně řešit EU a budou se řešit evropsko-turecké vztahy. To jsou všechno procesy, které nebudou ze dne na den,“ řekl Kraus, podle kterého Turecko už v minulosti ukázalo, že využívá migraci jako páku pro vyjednávání s EU.

Řecko na hranicích dokončilo plot proti Afgháncům

Evropa

Podobná situace totiž nastala už před šesti lety, kdy Evropu zachvátila migrační vlna ze Sýrie. EU kvůli tomu uzavřela v dubnu 2016 s Tureckem dohodu s cílem zastavit proud uprchlíků, kteří putovali z Turecka do Řecka a odtud dál do Evropy. V rámci dohody se Unie zavázala poskytnout šest miliard eur pro projekty na pomoc uprchlíkům. Před dvěma měsíci se pak EU zavázala, že pošle další zhruba tři miliardy eur, které by měly jít na projekty ve prospěch syrských uprchlíků, kteří nyní žijí v tureckých uprchlických táborech.

Ploty jako obrana proti migrantům
Řecko vztyčilo na své hranici s Tureckem plot o délce 40 kilometrů. Atény se obávají, že se zopakuje situace z roku 2015, kdy do Řecka přišly statisíce uprchlíků, převážně ze Sýrie.
Polsko postaví na hranici s Běloruskem plot o výšce 2,5 metru kvůli nárůstu nelegální migrace.
Litva hodlá na hranici s Běloruskem vybudovat přes 500 kilometrů dlouhý plot, který bude vysoký čtyři metry a přijde na více než sto milionů eur (přes 2,5 miliardy korun). Ostnatý drát jí poslala jako humanitární pomoc Ukrajina i Estonsko.
Kontroly hranice s Íránem z obav před migrační vlnou z Afghánistánu posiluje i Turecko. Do konce roku úřady plánují postavit dalších více než 60 kilometrů zdi, jejíž výstavba začala před čtyřmi léty.
Když v roce 2015 vztyčilo bariéru Maďarsko, sklidilo kritiku Evropské komise i západoevropských států.

Reklama

Související témata:

Výběr článků