Rusky chtějí změnit zákon, aby se mobilizace netýkala mužů se třemi a více dětmi

Generální štáb Ruské federace vydal 4. října 2022 dokument, podle něhož se mobilizace, již země vyhlásila loni v září, netýká mužů, kteří mají alespoň tři děti do šestnácti let. Aby žadatel o odklad vojenské služby uspěl, mělo by mu stačit, že se prokáže ruským pasem, přinese vojenskou knížkou a také rodné listy svých potomků.

V praxi to tak ale nefunguje, jelikož si kvůli nejednotnosti pravidel každý vojenský úřad nařízení vykládá po svém. Ruský opoziční deník Novaja Gazeta popsal případy, které ukazují, že někteří muži s více dětmi na vojnu odvedeni byli navzdory tomu, že se jich mobilizace dotknout neměla, zatímco jiní se stejným počtem potomků mohli nakonec zůstat doma. Podle zjištění deníku trvalo v jednom případě více než dva měsíce, než se manželce odvedeného podařilo dosáhnout toho, aby se manžel mohl z Ukrajiny vrátit.

„Jako rodina s více dětmi je v Rusku vnímána taková, ve které vyrůstají více než tři děti. Zákon o mobilizaci z roku 1997 ale mluví o čtyřech. Chceme, aby se to právně sjednotilo,“ sdělila Novinkám jedna z aktivistek, která si ale přeje zůstat v anonymitě. „Každé dítě má právo vyrůstat v úplné rodině,“ dodala ještě.

Ne všechny redakcí oslovené ženy byly ale sdílné, buď se bály, nebo vůči otázkám zaujaly podezíravý postoj. O tom ostatně svědčí i fakt, že po jejich položení skupina redakci Novinek zablokovala přístup ke svému telegramovému kanálu.

Dotčení rodiče se již v listopadu loňského roku obrátili na ruského prezidenta Vladimira Putina. Své požadavky píší i jednotlivým poslancům Státní dumy či dětské ombudsmance Marii Lvově-Belové. Na tu vydal tento týden zatykač Mezinárodní trestní soud. Je podezřelá z organizace únosů ukrajinských dětí z okupovaného území do Ruska.

Matky natočily i vzkaz, který umístily na YouTube. Prosí v něm prezidenta o novelizaci zákona, přičemž se odvolávají na jeho slova o významu dětí a rodiny, která z jeho úst nejednou zazněla. Ve své argumentaci tak autorky videa využívají toho, že se Rusko dlouhodobě potýká s nízkou porodností a stárnutím populace.

V podobném duchu jako vzkaz na YouTube se nese i Putinovi adresovaný dopis. Jeho autoři poukazují na špatnou demografickou situaci země a apelují na prezidenta, aby se zasadil o ekonomické zabezpečení ruských rodin. Upozorňují ho mimo jiné i na to, že zdaleka ne každý pár se rozhodne mít třetí dítě.

Návrhů, jak zákon novelizovat, přišlo od listopadu do ruské Státní dumy několik. Všechny zůstaly ležet na výboru pro obranu, který je musí posoudit. Dosud se tak ale nestalo. Změna by se přitom mohla dotknout nemalého počtu rodin. Podle údajů ruského ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2022 žijí v Rusku více než dva miliony rodin se třemi a více dětmi.

V Rusku neexistuje jednotná definice rodin s více dětmi ani není podle protichůdných právních norem jasné, kdy je dítě považováno za zletilé a nezávislé na rodičích. Ženy, které o narovnání pravidel usilují, poukazují i na to, že šestnáctiletí či sedmnáctiletí teenageři ještě chodí do školy, a jsou proto plně závislí na rodičích.

Rusky upozorňují, že ani starší děti by stát neměl opomíjet a připravovat je kvůli válce o jednoho z rodičů. V rodinách s více dětmi pak podle aktivistek dochází k tomu, že mladí lidé, kteří jsou těsně před dosažením dospělosti, přebírají část povinností nepřítomného rodiče.

S odchodem otce do války na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko, vypadává rodinám i podstatná část příjmů. Ženy si stěžují i na to, že jim v případě potřeby nemá děti kdo pohlídat. V některých případech jim pak úřady navrhují, aby ty potomky, kteří už tolik péče nepotřebují, umístily dočasně do dětského domova.

„Domnívám se, že nejde o strategii, ale o další ilustraci toho, jak špatně ruský stát a společnost fungují. To, co je oficiálně vyhlášeno a případně nějak odůvodněno, je následně ignorováno na místech, která rozhodnutí mají uvést do reality,“ řekl Novinkám k situaci v Rusku politický geograf Michael Romancov.

„Čas od času je někdo natolik hlasitý nebo je s ním naloženo tak strašně, že se problém dostane i za hranice, načež je exemplárně zakročeno proti těm, kteří špatně konali. To však nevede k systémové změně,“ doplnil.

Aktivistky ve své skupině vůbec neřeší situaci ukrajinských rodin postižených válkou. Není jasné, zda kvůli obavám z perzekucí, z přesvědčení o oprávněnosti ruské invaze či z čiré lhostejnosti. O Ukrajině se matky zmiňují jen tehdy, když argumentují, že právě napadený stát má pravidla, která ony samy požadují.

Podle průzkumu, který v březnu publikovala ruská nezisková organizace Levada, je podpora války na Ukrajině mezi Rusy i nadále vysoká. Pokračování vojenských operací podporuje více než čtyřicet tři procent dotázaných, padesát procent respondentů by s Ukrajinou vyjednávalo.