Článek
Za sedm let od podpisu normandskou skupinou dohody označované jako „Minsk 2“ se nepodařilo dosáhnout dodržování prakticky žádného ze 13 bodů, které dokument obsahuje.
Minské dohody, které v posledních letech poněkud zapadly v konfrontačním kvasu, se znovu vynořily na pozadí varování Západu před hrozbou ruské invaze proti Ukrajině. Když se zástupci čtyř zemí po půlroční odmlce setkali v lednu v Paříži, Kyjev hlásil „resuscitaci“ tzv. normandského formátu.
| Dohody zmírnily boje |
|---|
| 5. září 2014 byl podepsán Minský protokol, dohoda o příměří za účasti zástupců OBSE, Ukrajiny a představitelů proruských útvarů z Donbasu. |
| 12. února 2015 v Minsku na summitu normandské čtyřky dohodli lídři Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny soubor opatření k plnění Minského protokolu (označovaný jako Minsk-2). |
| 17. února 2015 dokument schválila Rada bezpečnosti OSN. |
| Dohody zastavily ostré boje. Ozbrojená konfrontace dosud pokračuje. |
| Schůzky v normandském formátu se konají od června 2014. |
Pohledem Thomase Kulidakise: Německo, Rusko a Evropa si přejí mír. A kdo ne?
V médiích se pak objevily spekulace, že Západ tlačí Kyjev k dodržování dohod výměnou za jakési licitování s Moskvou. „Západní partneři Ukrajiny se už dohodli, že implementace minských dohod je jediná cesta ke kompromisu s Ruskem,“ citovala ukrajinská agentura Unian politologa Ilju Kusu. „Je to pro ně nejméně bolestný způsob s minimálním rizikem pro jejich zájmy,“ dodal.
Julija Tymošenková, expremiérka a vůdkyně opoziční strany Vlast, pak soudí, že eskalace u ukrajinských hranic přímo souvisí s minskými dohodami. „Podle vojenských odborníků není ruských vojáků a techniky u hranice s Ukrajinou dost na to, aby podnikli plnohodnotnou válku … To svědčí o dalším důvodu této eskalace. Hlavním cílem je přimět Ukrajinu, aby okamžitě plnila minské dohody,“ řekla v televizi Ukrajina 24.
| Minské dohody |
|---|
| Minské dohody měly ukončit konflikt na Donbasu. Druhá byla podepsána v lednu 2015 zástupci Ukrajiny, Ruska a separatistů z Doněcké a Luhanské oblasti a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Na jednání dohlíželi francouzský prezident Holande a německá kancléřka Merkelová. |
| Rusko trvá na tom, aby se jednotlivé dohody implementovaly po sobě, jak jsou v protokolu. Jeho první částí bylo vyhlášení příměří a stažení těžké techniky od fronty. Pak se měly uskutečnit místní volby, které se ale nikdy nekonaly, Donbas měl současně získat větší autonomii na základě decentralizace. Až na konec měla Ukrajina získat plnou kontrolu nad hranicí s Ruskem, jejíž část zatím ovládají separatisté. Kyjev však odmítá jakoukoli autonomii, bojí se federalizace a trvá na unilaterálním státu. Zákon o zvláštním statutu Donbasu, který schválil ukrajinský parlament, kritizovali jak separatisté a Rusko, tak ukrajinské nacionalistické strany. |
Konfliktní strany mezitím mluví o „odlišném výkladu“ obsahu dohod. Kritikům v Kyjevě se nelíbí předpokládaná amnestie pro separatisty i rozsáhlé pravomoci pro tamní komunální poslance. Zatímco „bezpečnostní část“ velké rozpory nevzbuzuje, „politické“ body narážejí na odpor. Podle původního textu se volby na konfliktním území mají uskutečnit předtím, než Kyjev ovládne hranici s Ruskem. To ale ukrajinské úřady odmítají a volby ve vzdorných regionech chtějí uspořádat až poté, co je dostanou pod kontrolu.
Válka začne ve středu? Dejte nám vědět, utahuje si Rusko ze západních médií
Problém Kyjev vidí i v ústavním zakotvení tzv. zvláštního statusu pro „lidové republiky“, které by měly díky dohodám získat rozsáhlou autonomii. Oleksij Danilov, šéf bezpečnostní rady, agentuře AP řekl, že dodržování minských dohod „Ukrajinu zničí“. „Už když se podepisovaly pod hlavněmi ruských děl, a Němci a Francouzi tomu přihlíželi, bylo jasné, že realizovat tyto dokumenty nejde,“ prohlásil.
Návrat k bodu nula
Poslední „normandská“ schůzka podle Dmitrije Kozaka, ruského vyjednávače a zmocněnce Kremlu, vrátila celý proces urovnání kolem Donbasu k „bodu nula“. „Zcela absurdní situace… Jsme opět na nulovém ukazateli,“ řekl po setkání.
Náznak naděje na oživení minských dohod svitl nicméně při pondělní návštěvě německého kancléře Olafa Scholze v Kyjevě. „Prezident mě ujistil, že Ukrajina předloží návrhy zákonů o zvláštním statusu (Donbasu) a komunálních volbách k projednávání,“ řekl na společné tiskové konferenci s ukrajinským vůdcem. Ten to ovšem nijak nekomentoval.