Článek
V únoru 2022, když Rusové táhli na Kyjev, uvědomili si obránci ukrajinské metropole, že vědí, jak útočníky zastavit. Stačilo prorazit díru v přehradě, která zkrotila řeku Irpiň, a obnovit dávnou záplavovou oblast, již v minulosti tvořily hlavně bažiny.
Vojenský poradce Oleksandr Dmitriev přesně věděl, co opětovné zaplavení povodí řeky odvodněného v sovětských dobách udělá s ruskou válečnou technikou. Řekl to veliteli obrany Kyjeva a dostal povolení vyhodit přehradu do povětří.
„V podstatě to zastavilo ruský útok ze severu,“ připomněl podle serveru Politico. Snímky ruských tanků uvázlých v bahně tehdy obletěly svět.
Rašeliniště u rezervace Linnunso v jihovýchodním Finsku
O tři roky později tento akt zoufalství mužů a žen, kteří bránili své město před invazí, již nařídil ruský prezident Vladimir Putin, inspiruje země východního křídla NATO, aby se zabývaly obnovou bažin na svém území a spojily tak dvě evropské priority, které soupeří o pozornost a financování: obranu a klima.
Bažiny a rašeliniště podle expertů totiž zachycují oxid uhličitý, který otepluje planetu, stejně dobře jako potápějí nepřátelské tanky.
Finsko a Polsko podle serveru aktivně zkoumají obnovu rašelinišť jako víceúčelové opatření k obraně svých hranic a boji proti změně klimatu. V Polsku je součástí masivního projektu na opevnění východních hranic. Východní štít, jak jej nazvali, má hodnotu 2,3 miliardy eur (57 miliard korun).
Nejúčinnější úložiště oxidu uhličitého
Rašeliniště jsou nejúčinnějšími „úložišti“ oxidu uhličitého na Zemi. Přestože pokrývají pouze tři procenta planety, zachycují třetinu světového CO2. Odvodněná rašeliniště a bažiny ale naopak uvolňují uhlík, který ukládaly po stovky nebo tisíce let, a tím podporují globální oteplování.
Na světě bylo vysušeno zhruba 12 procent rašelinišť, která nyní produkují asi čtyři procenta znečištění oteplujícího planetu. Pro srovnání: celosvětová letecká doprava je zodpovědná přibližně za 2,5 procenta, připomíná Politico.
Většina rašelinišť na území Evropské unie se shodou okolností nachází na hranici NATO s Ruskem a Běloruskem. Táhne se od finské Arktidy přes pobaltské státy až po Litvu. V severovýchodním Německu jsou to také mokřady známé jako Kieshofer Moor.
Vyprošťování amerického obrněnce M88 Hercules, který se „utopil“ v bažině u Pabrade v Litvě.
Nebezpečná past
Podmáčený terén, u něhož se jen s obtížemi dá zjistit, jak je hluboký, představuje nebezpečnou past pro těžká vojenská nákladní auta, tanky a další obrněnce. Připomíná to i tragédie z Litvy, kde letos v březnu zemřeli při cvičení čtyři američtí vojáci, kteří vjeli do bažiny se svým 63tunovým obrněným vozidlem M88 Hercules.
Ekologové a vojáci ale podle serveru Politico při případné obnově bažin a rašelinišť budou muset svést tvrdou bitvu se zemědělci, kteří jsou závislí na produkci z odvodněných oblastí.
Rákos pro použití ve stavebnictví nebo produkci obalů, který lze sklízet z obnovených ploch, pro ně není dost atraktivní. Trh s touto komoditou je v Evropě příliš malý na to, aby motivoval zemědělce k přechodu. Ruská hrozba se tak podle Politica může stát pro motivaci mnohem účinnější.
