Článek
1. Přechod Íránu v demokracii
Americké vzdušné a námořní síly se zaměří na vojenské základny íránských revolučních gard, polovojenských jednotek Basídž, skladovací místa balistických raket a také na íránský jaderný program. Již tak oslabený režim je svržen, Írán přechází ke skutečné demokracii a může se znovu připojit ke zbytku světa. Tento scénář BBC považuje za nejméně pravděpodobný.
2. Islámská republika přežívá, ale zmírňuje svou politiku
Nastává „venezuelský model“, kdy rychlá a silná akce USA ponechává režim nedotčený, ale jeho politika se mění v umírněnou. V případě Íránu by to znamenalo, že bude nucen omezit podporu teroristických hnutí na celém Blízkém východě, zastavit nebo omezit domácí jaderné a balistické raketové programy a také zmírnit potlačování protestů. Jde o další z méně pravděpodobných scénářů, poznamenala BBC.
Přímé svědectví z Íránu: Revoluční gardy střílely protestující nejprve do nohou, pak rovnou do hlavy
3. Režim se hroutí, nahrazuje ho vojenská vláda
Mnozí experti si podle stanice BBC myslí, že je to nejpravděpodobnější výsledek americké intervence. Ve zmatku po úderech amerického letectva a námořnictva se v Íránu mohou chopit vlády revoluční gardy. Jsou připraveny použít sílu i brutalitu, aby se udržely u moci. Otázkou ovšem zůstává, jak na takový vývoj budou reagovat Spojené státy.
Letoun určený pro elektronický boj Ea-18G Growler přistává na palubě letadlové lodi USS Abraham Lincoln
4. Íránský režim odolává úderu, v odvetě zaútočí na americké síly a další země
Teherán prohlásil, že „má prst na spoušti“. Je zřejmé, že se nemůže rovnat síle amerických zbraní, ale i po útoku bude mít balistické rakety a drony ukryté v jeskyních či pod zemí. Může tak udeřit na arabskou stranu Perského zálivu, kde se nacházejí americké základny. V odvetě by se mohl také zaměřit na kritickou infrastrukturu jakékoli země, kterou bude považovat za „spolupachatele“ amerického útoku, jako je Jordánsko, o Izraeli nemluvě.
5. Režim úder přežije a pomstí se zaminováním Hormuzského průlivu
Tento vývoj se již dlouho jeví jako hrozba pro lodní dopravu a dodávky ropy. Svět si pamatuje íránsko-iráckou válku (1980-1988), kdy islámská republika lodní trasy skutečně zaminovala. Úzký průliv mezi Íránem a Ománem je kritickým bodem. Každý rok jím prochází zhruba 20 procent světového vývozu zkapalněného zemního plynu a 20–25 procent ropy a vedlejších ropných produktů. Ceny paliv by vzápětí vyletěly nahoru.
6. Islámská republika v odvetě potopí americkou válečnou loď
Nebude-li paralyzovaná útokem, íránská armáda je schopna vystřelit tolik sebevražedných dronů a torpéd na jeden nebo více cílů, že je ani impozantní obrana amerického námořnictva nedokáže všechny včas eliminovat. Potopení americké válečné lodi, doprovázené zajetím přeživších z její posádky, by pro USA bylo obrovským ponížením. Americká reakce by byla nejspíš zdrcující.
7. Íránský režim se po útoku hroutí, nahrazuje jej chaos
Jde o velmi reálné nebezpečí, jehož se obává hlavně Katar a Saúdská Arábie. Etnické napětí by se v takovém případě mohlo přelít do občanské války, jelikož Kurdové, Balúčové a další menšiny se nejspíš budou snažit chránit uprostřed mocenského vakua své vlastní lidi. Pád islámské republiky by jistě uvítala velká část Blízkého východu, zejména Izrael. Nikdo však nechce vidět, jak se 93 milionů Íránců propadá do chaosu, což by vyvolalo humanitární a uprchlickou krizi. Experti ale podle BBC soudí, že tento vývoj by byl v případě, že USA vojensky rozdrtí Írán, zcela nejpravděpodobnější.
