Článek
Redakce zná totožnost obou Íránců, jejich věk a odkud přesně pochází. Hovořili ale pod podmínkou anonymity a pro účely článku budou označeni jako Zahra a Hosejn.
Protesty v Íránu začaly kvůli špatné ekonomické situaci 28. prosince. Na obrátkách pak nabraly letos 8. ledna. Právě v tento den se situace zvrtla a íránské revoluční gardy začaly do protestujících střílet.
„První den největších protestů 8. ledna střílely gardy jen do nohou, ale den poté už střílely přímo na hlavu a když byl někdo zraněn a pokoušel se utéct, snažily se ho zabít,“ sdělila Novinkám Zahra. „Byly to největší protesty, které jsem zažila,“ doplnila.
Sama se protestů přímo neúčastnila, protože ji režim už dvakrát zadržel kvůli nenošení hidžábu. Její svědectví je tak zprostředkované. Zahra uvedla, že zpočátku lidé chodili do ulic, protože věřili, že se za ně postaví americký prezident Donald Trump. On totiž v době protestů tvrdil, že je „pomoc již na cestě“.
„Nic se však nestalo, a tak už dnes téměř žádné protesty nejsou a lidé se bojí,“ vysvětlila. „Lidé na něho byli naštvaní,“ pokračovala. „Teď však věří, že Trump něco udělá a že zaútočí. Spousta lidí mluví o tom, že bude válka a nikdo neví, jak se to může vyvíjet. Neustále žijí ve strachu,“ dodala.
S tím ale nesouhlasí Hosejn. Podle něj lidé na Trumpa nespoléhají. „Většina protestujících přišla kvůli ekonomické situaci a změně režimu, chtěli návrat šáhova syna (Rézy Pahlávího),“ řekl.
I Hosejn potvrdil, že íránské revoluční gardy byly vyzbrojeny ostrými náboji. „Bezpečnostní složky používaly slzný plyn a podle některých přátel i brokovnice s kovovými broky,“ sdělil Novinkám.
Hosejn dále uvedl, že protestující se chovali na ulicích agresivně. „Vyvraceli stromy a zapalovali je uprostřed ulice. Křičeli slogany, pálili banky a pouliční transparenty,“ nechal se slyšet. „Chování většiny protestujících bylo agresivní a násilné, hlavně kvůli ekonomické situaci a rostoucím cenám během posledního měsíce,“ dodal.
Sám Hosejn se jednoho protestu z povzdáli také účastnil. Přišel 9. ledna, tedy v den, kdy násilí na ulici bylo nejhorší. „Bylo tam asi čtyři tisíce lidí, možná i více. Bylo to opravdu děsivé, v životě jsem nic takového neviděl,“ uvedl.
Podle Zahry byli vyzbrojení i někteří protestující. „V severních částech Íránu zbraně měli, v Teheránu jsem o tom ale neslyšela,“ vypověděla.
Protesty nakonec utichly. Hosejn uvedl, že hned z několika různých důvodů. „Začali zatýkat mnoho protestujících a jejich vůdců,“ uvedl. „Dalším důvodem bylo, že se protestů neúčastnili všichni. Většina protestujících byli mladí lidé ve věku 15 až 30 let. Tím nejdůležitějším ale je, že všechny komunikační kanály, včetně internetu, telefonních hovorů a textových zpráv, byly přerušeny,“ vypověděl.
Podle Hosejna internet začali nahazovat postupně. Nejprve lidé měli přístup k íránským aplikacím a pak k telefonním hovorům. „Textové zprávy začaly fungovat po pěti dnech od postupného zapínání internetu,“ řekl
Blackout v Íránu začal právě 8. ledna, kdy došlo k začátku největších protestů. Nikdo přesně neví, kolik lidí íránský režim zabil, čísla jdou ale nejméně do tisíců, někteří hovoří o desetitisících.
Stanice Iran International tvrdí, že během 8. a 9. ledna zemřelo 36,5 tisíce lidí. Deník The Guardian hovoří celkově o 30 tisících mrtvých a Íránská nevládní organizace na ochranu lidských práv HRANA v úterý uvedla, že potvrzených obětí je 6159 a zároveň prověřuje dalších více než 17 000 případů, napsala stanice Deutsche Welle.
