Německo za červenec hlásí meziroční nárůst migrace o 80 procent

Do konce července BAMF zpracovává za letošek 175 272 žádostí, tedy o 78 procent více než v předchozím roce, napsal list Die Welt.

Včetně následných žádostí Německo v tomto roce už obdrželo celkem 188 967 žádostí o azyl. Následné žádosti podávají především odmítnutí žadatelé o azyl, kteří se okamžitě znovu snaží dosáhnout oficiálního souhlasu s pobytem, i žadatelé, kteří do země znovu vstoupí po vyhoštění nebo dobrovolném odjezdu.

V historii Spolkové republiky Německo byla pouze ve čtyřech letech zaznamenána vyšší míra azylové imigrace než letos: na vrcholu migrační krize v letech 2015/2016 a během jugoslávských válek v letech 1992 a 1993.

Mezi žadateli letos převažují Syřané (51 692), Afghánci (31 334) a Turci (23 082). To znamená, že ze státu u Bosporu migruje do Německa prostřednictvím azylového systému o 203 procent více lidí než ve stejném období loňského roku.

K enormnímu nárůstu došlo také mezi Syřany (plus 80 procent) a Afghánci (plus 84 procent). Pro všechny tři národnosti zůstává Německo po mnoho let jednoznačně nejdůležitější azylovou destinací v EU.

Letos BAMF uznává více žádostí než ve většině předchozích let. Ze všech 153 912 rozhodnutí do konce července skončilo 52 procent udělením nějaké podoby ochrany – ochrany uprchlíků včetně azylu, doplňkové ochrany, ochrany před vyhoštěním. V minulosti se tato míra často pohybovala kolem třetiny. Je to dáno především tím, že Syřané a Afghánci si udržují velmi silný vliv na azylový proces, Syřané téměř vždy dostávají ochranu a u Afghánců to platí od převzetí moci Tálibánem.

Většina odmítnutých žadatelů však zůstává v Německu a deportace se zdaří asi v tisíci případech za měsíc. Vzhledem k velmi vysoké šanci na pobyt téměř žádný odmítnutý žadatel o azyl nevyužívá tzv. financované dobrovolné výjezdy a ti, kteří jsou uznáni, dostávají právo trvalého pobytu velmi brzy po příjezdu.

Původně byl azylový systém koncipován tak, že žadatelé o azyl, kteří většinou vstoupili do země nelegálně, měli v případě uznání získat ochranu do doby, než pomine důvod útěku. Po mnoho let však úřady je zřídkakdy odebírají udělenou ochranu. Letos to opět výrazně kleslo. Do roku 2021 úřad ročně odňal kolem 1200 ochranných titulů, po reformách provedených kabinetem kancléře Olafa Scholze se tak loni stalo jen ve 425 případech, a v aktuálním roce do konce července jen ve 164.

Kromě reformy zamítání azylu vládní, tzv. semaforová koalice také rozšířila pobytová práva pro odmítnuté žadatele, otevřela integrační kurzy pro žadatele o azyl s malou šancí na uznání a rozhodla se zvýšit sociální zabezpečení pro uprchlíky.

Čas od času ale i z vlády přilétají pokusné balony o možném zpřísnění imigrační politiky. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD), jež slibovala obrat v přístupu k migraci, nechala vypracovat diskusní materiál s návrhy na zpřísnění pravidel deportací. Zahrnuje především výsledky květnového azylového summitu v kancléřství. V té době se federální a zemské vlády dohodly na prodloužení vazby ze současných deseti na 28 dní. Tato varianta zadržení před vyhoštěním, o kterou se snáze žádá, slouží k zamezení rozšířenému jevu „nebýt nalezen“ v den vyhoštění.

Faeserová se s plány na přísnější praktiky deportací setkala se smíšenými reakcemi. „Příliš málo, příliš pozdě,“ kritizoval je Günter Krings, poslanec Spolkového sněmu za opoziční CDU.

Alexander Throm, mluvčí CDU pro vnitřní politiku ve Spolkovém sněmu, řekl listu Die Welt: „Nová čísla BAMF jsou dramatická. Jen ze Sýrie, Afghánistánu a Turecka k nám přišlo přes sto tisíc lidí. Předtím prošli mnoha bezpečnými zeměmi Evropy, než dorazili k německým hranicím. Pokud bude tento vývoj pokračovat, lze letos očekávat 400 tisíc žádostí o azyl, protože nejvyšší počet příjezdů v Evropě přichází pouze v letních měsících. Mezitím Nancy Faeserová nehne ani prstem, aby konečně ochránila naše hranice.“