Německo nezvládá migraci. Hrozí vznik nových etnických kolonií, varuje CDU

Toto varování vyjádřil expert CDU pro otázky vnitřní bezpečnosti a poslanec Bundestagu Alexander Throm v rozhovoru pro deník Bild. „Nízké nebo chybějící vzdělání žadatelů o azyl vede k jejich trvalé neuplatnitelnosti na pracovním trhu. Budou vznikat další etnické kolonie a ty dosavadní se budou rozrůstat,“ zdůraznil Throm.

Politik reagoval na nejnovější statistické údaje, podle nichž požádalo v Německu o azyl v prvním pololetí letošního roku 162 271 migrantů. To odpovídá počtu obyvatel města o velikosti Heidelbergu nebo Darmstadtu.

Pokud by toto tempo pokračovalo i ve druhém pololetí, zvýšil by se koncem roku počet žádostí na téměř 325 tisíc. To už by odpovídalo celkovému počtu obyvatel tří větších měst, například dolnosaskému Salzgitteru, Trevíru v Porýní-Falci a Bergisch-Gladbachu v Severním Porýní-Vestfálsku.

Deník Bild si v této souvislosti klade otázku, kde bude takové množství lidí bydlet a jak se úřady postarají o jejich děti. „Už teď chybí v Německu 378 tisíc míst v mateřských školách a do roku 2025 bude chybět 25 tisíc učitelů,“ upozorňuje list.

Throm se obává, že počet žadatelů o azyl nevzroste do konce roku jen na 325 tisíc. „Musíme počítat až se 400 tisíci lidmi, protože jich nejvíce přichází v létě a na podzim. A také nějakou dobu trvá, než se dostanou z jižní Evropy k nám,“ uvedl dále Throm.

Tento vývoj podle něj už atakuje hranice možností SRN a skrývá v sobě výbušný potenciál. „Infrastruktura naší země není stavěna na takové poměry. A migrační politika koaliční vlády jen podněcuje konjukturu Alternativy pro Německo (AfD) a dalších extremistů,“ dodal Throm v narážce na opoziční krajně pravicovou stranu AfD, která ostře vystupuje proti migraci.

Za pravdu mu dává renomovaný sociolog a expert na otázky migrace Stefan Luft. „Německo v migraci míří do stavu velkého přetížení. Nelze očekávat, že integrace bude při takovém přílivu migrantů úspěšná,“ varoval Luft.

V celé zemi, hlavně na území bývalé NDR, mezitím vytrvale sílí voličské preference AfD. Ještě před rokem jí průzkumy přisuzovaly dvanáct procent, zatímco v poslední sondáži pro list Bild dam Sonntag to bylo už 22 procent. To zajišťuje AfD druhé místo za opozičním konzervativním blokem CDU/CSU se 26 procenty.

Šéf sociologické agentury INSA Hermann Binkert, jehož institut poslední průzkum provedl, ale upozornil, že AfD je už vlastně nejsilnější stranou v Německu, vezme-li se v úvahu, že blok CDU/CSU jsou vlastně dvě různé strany, i když mají v Bundestagu společnou frakci.

CSU existuje jen v Bavorsku, zatímco CDU v ostatních spolkových zemích.

Binkert předpokládá, že CSU přispívá k celkovým preferencím konzervativního bloku asi pěti procenty. To podle něj znamená, že sama CDU je na 21 procentech. „AfD je aktuálně s 22 procenty silnější než CDU s 21 procenty,“ zdůraznil Binkert.