Hlavní obsah

Německo chce odložit rozhodnutí o vstupu Ukrajiny do NATO. Bojí se války s Ruskem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zatímco Ukrajina očekává od nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance (NATO) ve Vilniusu „jasný signál“ pro své budoucí začlenění do Aliance, Německo hodlá trvat na odkladu takového rozhodnutí. Důvodem jsou obavy, že by přijetí Kyjeva mohlo přivést NATO do války s Ruskem.

Foto: Profimedia.cz

Německý kancléř Olaf Scholz a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Článek

Podle britského listu The Telegraph, který se odvolává na nejmenovaný alianční zdroj, hodlá Německo naléhat na ostatní členské země, aby se soustředily spíše na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu než na její přijetí do NATO.

„Berlín se staví odmítavě k nabídce okamžitého členství. Požaduje proces a čas na vytvoření záruk, které v podstatě členství (Ukrajiny v NATO) zablokují,“ uvedl citovaný zdroj. „Berlín si nepřeje, aby (ruský prezident Vladimir) Putin testoval článek 5 alianční smlouvy,“ dodal zdroj.

Pátý článek alianční smlouvy dává každé členské zemi v případě napadení zvenčí právo požádat ostatní spojence o vojenský zásah.

Biden obavy sdílí

Obavy Německa podle listu zřejmě sdílí i americký prezident Joe Biden, který řekl, že se chce vyhnout situaci, kdy „bychom se všichni ocitli ve válce s Ruskem“. Biden nedávno řekl, že Ukrajina ještě není na vstup do NATO připravena a že „to bude ještě nějakou dobu trvat“.

Jeho slova mezitím potvrdil poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. „Nesnažíme se začít třetí světovou válku. Ukrajina se po tomto summitu NATO nezačne k Alianci připojovat,“ prohlásil Sullivan.

Putin podle listu často prohlašoval, že rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím v uplynulých dvou dekádách bylo klíčovým faktorem pro jeho rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu.

Spojené státy, Británie a Evropská unie nyní připravují sérii bilaterálních bezpečnostních nabídek, o nichž si myslí, že by pomohly Ukrajině v obraně v situaci, kdy nebude členem Aliance. Lídři východoevropských členských zemí NATO, jako například estonská premiérka Kaja Kallasová nebo litevský prezident Gitanas Nauséda, však požadují, aby Kyjev už dostal na summitu „cestovní mapu“ do Aliance.

Foto: Johanna Geron, Reuters

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba nicméně věří, že po aliančním summitu, jenž se ve Vilniusu uskuteční 11. a 12. července, se „cesta Ukrajiny do NATO rozhodně zkrátí“. Odvolával se na výsledky nedávné cesty ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského po několika evropských zemích, včetně Česka.

„Několik důležitých rozhodnutí v otázce Ukrajiny a NATO již bylo učiněno. Výsledky summitu naši cestu do Aliance rozhodně zkrátí. A to je velmi důležitý výsledek… Společně s našimi nejbližšími partnery jsme to dokázali,“ napsal Kuleba na sociální síti Threads.

Podle Kuleby ale chybí řešení, které by tuto cestu ještě více urychlilo. „Nyní je jedinečný okamžik vnést do toho jasno. Pro NATO by promarnění této příležitosti znamenalo dát Putinovi dárek v době, kdy je potřeba na něj tlačit na všech frontách,“ dodal ukrajinský ministr.

Ukrajina si zaslouží členství v NATO, řekl Erdogan

Zahraniční

Reklama

Výběr článků

Načítám