Článek
Lukašenko uvedl, že Bělorusku „nechce vládnout autoritářským, diktátorským způsobem, ale prozatím není jiná možnost“, během sklizně brambor v Mohylevské oblasti, upozornila Nexta.
TASS i RBC-Ukrajina to napsaly také, přičemž jako zdroj uvádějí telegramový kanál Pol Pervogo. Ten je podle TASSu spravován člověkem blízkým Lukašenkovo tiskové službě.
Žádný další kontext k prohlášení běloruského vůdce uveden nebyl.
K tématu autoritářství se Lukašenko nevyjádřil poprvé. Letos v lednu se třeba nechal slyšet, že „mít diktaturu, jako je ta v Bělorusku, je lepší, než mít demokracii, jako je ta na Ukrajině,“ připomněl běloruský web Actualno. Co přesně tím běloruský vůdce myslel, už ale nedodal.
Běloruský vůdce letos v červnu doporučil lidem, aby jedli brambory maximálně dvakrát týdně pro udržení štíhlé linie.
Polská média v souvislosti s tímto prohlášením uvedla, že to může souviset s nedostatkem brambor v zemi. Kvůli loňskému nepříznivému počasí mělo letos problém s nedostatkem brambor i sousední Rusko.
Nejdéle sloužící hlava státu v Evropě
Lukašenko je nejdéle sloužící hlavou státu v Evropě, ve funkci prezidenta je nepřetržitě od roku 1994. Zároveň také stojí v čele běloruských ozbrojených složek a ovládá státní média.
Na mezinárodní scéně je jeho hlavním spojencem sousední Rusko v čele s Vladimirem Putinem, jemuž Bělorusové pomáhají i při jeho invazi na Ukrajinu.
V běloruských volbách, které mezinárodní pozorovatelé dlouhodobě neuznávají jako svobodné ani férové, Lukašenko pravidelně vítězí, když dosahuje výsledků kolem 80 procent. Státní aparát tvrdě potlačuje protesty a občanskou opozici.
Podle běloruských lidskoprávních aktivistů bylo od jara roku 2020 do konce roku 2024 odsouzeno z politických důvodů nejméně 6,5 tisíce lidí.
Zástupci opozice pobývají v exilu. Jejich neoficiální vládu vede Svjatlana Cichanouská, dál v ní působí třeba bývalý ministr kultury Pavel Latuška nebo bývalý diplomat Valeryj Cepkalo. Manžel Cichanouské Sjarhej Cichanouski byl letos v červnu po pěti letech propuštěn z vězení.
