Článek
Rusové se v současné době vypořádávají s růstem cen a nedostatkem nejdůležitější potraviny jejich kuchyně, a to brambor. Ceny zeleniny a brambor se v porovnání s loňským dubnem prakticky zdvojnásobily. Na vrcholu tohoto žebříčku jsou brambory, které zaznamenaly nárůst o 133 procent, píše web Corriere della Sera.
Ve středu v Kaliningradské oblasti, enklávě sevřené mezi Polskem a pobaltskými zeměmi, tamější guvernér dekretem zakázal vyvážet brambory za hranice regionu, protože cena za kilo se dostala na úroveň 100 rublů (více než 28 korun). V porovnání s Českem se to nezdá jako problém, ale pro Rusy je to astronomická částka. Jen pro ilustraci, průměrný ruský důchod nepřesahuje 20 tisíc rublů (5 500 korun).
Vyřešit nedostatek potravin nákupem u spřátelených zemí příliš nevychází. Šéf Kremlu Vladimir Putin se obrátil na běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, ale nepochodil. Rusko všechny zásoby vykoupilo a Bělorusko se dostalo do situace, že Lukašenko byl v polovině května nucen zrušit zákaz dovozu zeleniny z Evropské unie, který platil od roku 2022, a zvýšit státem stanovené ceny zelí, brambor a cibule, uvedl deník Bild.
Rešetnikov připustil, že realistická je prognóza růstu inflace na roční průměr 7,6 %. Je to výrazně více než odhad 4,5 %, který předpověděl Rešetnikov před osmi měsíci. V dubnu byla inflace meziročně 10,2 procenta.
Před zpomalením některých odvětví ekonomiky - stavebnictví, těžby uhlí a výroby oceli - varovala také šéfka centrální banky Elvira Nabiullinova. Ta bude muset 6. června rozhodnout o tom, zda ponechá úrokové sazby na stejné úrovní, nebo přistoupí k jejich zvýšení. Ty jsou od října na hodnotě 21 procent.
O „chladu“ v souvislosti s vývojem ruské ekonomiky hovořil letos v březnu také prezident Vladimir Putin. Přiznal, že je zpomalení hospodářství nevyhnutelné, ale vyzval k řešení a jednání „s velkou opatrností“, aby nedošlo k „promrznutí jako v kryokomoře“.
Po třech letech růstu, který v roce 2024 dosáhl čtyř procent ročně, ruská ekonomika zpomaluje. V prvním čtvrtletí byl růst 1,4 procenta. A to přesto, že válečná výroba jede ve velkém. Ve vládních plánech na rok 2025 vzrostou výdaje na obranu a bezpečnost na 40 procent celkových státních financí, což je nejvyšší číslo po rozpadu SSSR.
