Článek
Štermer je dalším z rostoucího počtu politických vězňů, kteří přišli o život během nelítostného potlačování jakéhokoli odporu v přísně kontrolované zemi, napsala AP a dodala, že přesné datum a okolnosti vězňovy smrti nejsou známé.
Štermer byl v říjnu 2023 odsouzen k pěti letům vězení za urážku Lukašenka a kritiku ruské války proti Ukrajině. Byl zařazen na seznam „extremistů“ a „teroristů“, což v Bělorusku znamená, že musel snášet zvláště tvrdé věznění.
Bývalou sovětskou republikou otřásly v roce 2020 masové protesty proti zfalšování prezidentských voleb, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka. Režim protesty potlačil, pořádkové síly zadržely více než 65 tisíc lidí a tisíce jich zbily. Přední představitelé opozice byli buď uvězněni, nebo donuceni odejít do exilu. Statisíce lidí uprchly do ciziny ze strachu z vězení.
Štermer se podle Vjasny stal osmým politickým vězněm, který zahynul za mřížemi od roku 2020. Vjasna aktuálně eviduje v zemi téměř 1200 politických vězňů včetně svého zakladatele a nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého.
Lukašenko, který vládne Bělorusku železnou rukou více než 30 let a spoléhá na dotace a podporu Kremlu, umožnil Rusku využít území své země k útoku na sousední Ukrajinu v roce 2022 a k umístění ruských taktických jaderných zbraní.
Běloruské úřady nedávno propustily na svobodu některé politické vězně, včetně několika amerických občanů, což někteří pozorovatelé vnímali jako Lukašenkův pokus o zlepšení vztahů se Západem. Jiní však zůstali za mřížemi. Věznice, kde Štermer zemřel, je známá drsnými podmínkami.
Štermer podle ochránců lidských práv před odesláním do věznice prodělal mrtvici, ale po příjezdu byl zavřen do cely. Obtížně mluvil, měl potíže s chůzí a po pádu si poranil ruku, ale lékařské pomoci se nikdy nedočkal.
Ve stejné věznici zemřel v roce 2021 jiný politický vězeň, Vitold Ašurok.
„Běloruské úřady nesou plnou odpovědnost za mučivé podmínky věznění politických odpůrců a za smrt nevinných lidí za mřížemi,“ prohlásil Pavel Sapelka z Vjasny.
Podle OSN je v Bělorusku nejméně sedm politických vězňů se zdravotním postižením a dalších 78 trpí chronickými a závažnými akutními onemocněními.
„Jsme zděšeni zprávami o otřesných podmínkách ve vazbě, nedostatku řádné lékařské péče a o úmyslně špatném zacházení s vězni odsouzenými v souvislosti s událostmi v roce 2020, včetně osob se zdravotním postižením a s chronickým a akutním onemocněním,“ uvedli experti OSN začátkem tohoto měsíce.
Zvláštní znepokojení vyjádřili nad stavem 43leté Viktorije Kulšové, odsouzené za účast na protestech. Od konce dubna drží hladovku, dodala AP.
