Článek
„Ozbrojení pokrytci by měli být popraveni,“ řekl Chátamí při pátečních modlitbách, přičemž použil koránského termínu munáfik užívaného pro muslima, který se vůči Bohu chová pokrytecky a škodí muslimské komunitě.
Chátamí ve svém proslovu vysílaném státním rozhlasem označil protestující za vojáky amerického prezidenta Donalda Trumpa a za sluhy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jejichž cílem je prý rozklad země. „Američané a sionisté by neměli očekávat mír,“ uvedl ajatolláh s tím, že by naopak měli očekávat tvrdou odplatu.
Chátamí obvinil USA a Izrael, že protesty v Íránu zneužily k podněcování násilí. Zároveň podle AP uvedl některé materiální škody způsobené při protestech. Poškozeno podle něj bylo 350 mešit, 126 modliteben či 80 domů duchovních, dále pak 400 nemocnic, 106 sanitek a 71 požárních vozů.
Popravy zadržených demonstrantů a pokračující násilné potlačování protestů přitom Trump v minulých dnech uvedl jako důvod pro případný americký vojenský zásah proti íránskému režimu. Saúdská Arábie, Katar a Omán ovšem podle médií Trumpa přesvědčily, aby nezasahoval a dal režimu v Teheránu příležitost uvolnit napětí v zemi. Rijád, Dauhá a Maskat varovaly před „vážnými důsledky pro region“, které by americká vojenská akce mohla vyvolat.
Trump v pátek na své vlastní síti Truth Social psal o popravách protestujících. Podle něj měl íránský režim o den dřív popravit přes 800 lidí. „Velmi si vážím skutečnosti, že všechny popravy, které se měly uskutečnit včera (více než 800), byly íránským vedením zrušeny. Děkuji!“ stojí v příspěvku.
Bezpečnostní složky v ulicích
Navzdory klidu v teheránských ulicích bylo z íránské metropole i v pátek hlášeno intenzivní nasazení bezpečnostních složek. Režim také více než týden blokuje přístup k internetu, uvedla nevládní organizace Netblocks, která monitoruje kybernetickou bezpečnost.
Původně poklidné demonstrace, které začaly 28. prosince kvůli rozhořčení z poklesu hodnoty íránské měny, se postupně rozšířily do všech regionů země, přičemž proti protestujícím začaly zasahovat bezpečnostní složky, které tvoří převážně milice basídž, jež jsou součástí íránských revolučních gard.
Podle středečních údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Norsku íránské bezpečnostní složky dosud zabily nejméně 3428 protestujících.
Ze zprvu ekonomicky motivovaných demonstrací se postupně staly protirežimní protesty, při nichž někteří účastníci volali po smrti íránského duchovního vůdce Alího Chameneího či po návratu bývalého korunního prince a představitele íránské opozice Rezy Pahlavího, jehož otec byl svržen revolucí v roce 1979.
Pahlaví v pátek na tiskové konferenci ve Washingtonu podle agentury AFP řekl, že íránská islámská republika padne. Otázkou podle něj není, zda se tak stane, ale kdy se tak stane. „Vrátím se do Íránu,“ dodal. Mnozí Íránci, jak uvnitř země, tak v exilu, jsou nicméně k jakékoliv budoucí významné roli Pahlavího skeptičtí, a to vzhledem k jeho osobnosti i k autoritářské vládě jeho otce.
