Článek
Americký prezident Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem, pokud režim v Teheránu neuzavře dohodu, v níž by se zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně. Možný zásah zdůvodňoval šéf Bílého domu také brutálním potlačením nedávných masových protestů v Íránu. Spojené státy přesto v pátek za zprostředkování Ománu zahájily nové kolo jednání s Íránem.
Arakčí v neděli uvedl, že Írán se nevzdá obohacování uranu, ani kdyby mu byla „vnucena válka“. „Írán zaplatil velmi vysokou cenu za svůj mírový jaderný program a za obohacování uranu,“ zdůraznil podle AFP Arakčí na fóru v Teheránu.
Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho program slouží pouze k mírovým účelům. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) však v minulosti opakovaně upozornila, že Írán obohacuje uran na úroveň vyšší, než je pro jadernou energetiku třeba.
„Proč tak trváme na obohacování (uranu) a odmítáme se ho vzdát, i kdyby nám byla vnucena válka? Protože nikdo nemá právo diktovat, co budeme dělat,“ řekl Arakčí, který se v pátek v Ománu setkal s americkým zmocněncem Stevem Witkoffem.
V roce 2015 Teherán podepsal s USA, Čínou, Ruskem, Německem, Francií, Británií a Evropskou unií dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán (JCPOA). Její součástí bylo zmírnění sankcí za omezení íránského jaderného programu. Trump ale v roce 2018, za svého prvního funkčního období, od dohody odstoupil a sankce obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat.
Nyní Trump usiluje o novou dohodu s Teheránem. Spojené státy mezitím v Perském zálivu soustředily námořní síly v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln, zpřísnily sankce proti íránskému ropnému sektoru a hrozí dalšími cly zemím, které budou s Teheránem nadále obchodovat.
„Jejich vojenské nasazení v regionu nás neděsí,“ řekl íránský ministr zahraničí. „Jsme národem diplomacie, jsme také národem války, ale to neznamená, že o válku usilujeme,“ dodal.
