Článek
Americká, ukrajinská a ruská delegace mají podle stanice ABCNews jednat také ve středu. Na pořadu dne mají být bezpečnostní a humanitární otázky, uvedl Kyjev. Podle Moskvy se má jednat také o územních záležitostech.
„Diskuze se zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení,“ napsal na Telegramu bez dalšího vysvětlení šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov a dodal, že o výsledcích úterních jednání bude informován ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Zítra (ve středu) ráno bude politická a vojenská skupina pokračovat v práci,“ sdělil.
Zdroj blízký ruské delegaci uvedl, že úterní jednání trvalo šest hodin a „bylo velmi napjaté“. Agentura TASS informovala, že spolu jednali Rusové s Američany, Rusové s Ukrajinci i všechny tři strany najednou. V Ženevě jsou také vysocí diplomaté z Británie, Francie, Německa a Itálie a podle italského vládního zdroje měli v úterý na programu jednání se zástupci Ukrajiny a USA.
Třístranné jednání o rusko-ukrajinské válce navazuje na dvě předcházející schůzky v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Shoda je zatím ale v nedohlednu. Rusko totiž nadále požaduje, aby se Ukrajina vzdala i části území, které se mu dosud nepodařilo dobýt, což Kyjev odmítá.
Do čela ruské delegace v Ženevě se navíc vrátil kremelský poradce a bývalý ministr kultury Vladimir Medinskij, jehož ukrajinští činitelé vinili z toho, že na loňských jednáních v Istanbulu uděloval lekce z historie místo toho, aby se zapojil do věcného vyjednávání. Podle pozorovatelů jsou Medinského pravomoci při vyjednávání nulové: musí se řídit předem stanoveným scénářem.
Americký prezident Donald Trump se snaží přimět Kyjev a Moskvu, aby dospěly k dohodě, která by válku ukončila. Šéf Bílého domu nejspíš s ohledem na listopadové volby do Sněmovny reprezentantů a části Senátu, které budou referendem o jeho úspěšnosti v polovině mandátu, tlačí obě strany na to, aby mírová dohoda vznikla do června. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jeho země čelí většímu tlaku, aby učinila zejména územní ústupky, než jakému čelí Rusko.
Íránská rozcvička
Witkoff a Kushner se před jednáním s Ukrajinci a Rusy sešli s ománským ministrem zahraničí Sajjídem Badrem bin Hamádem Busajdím, který zprostředkoval jednání s Íránem. Podle íránského ministra zahraničí Arakčího rozhovory „otevřely cestu“ k dohodě.
„To ale neznamená, že ujednání bude brzy hotovo,“ řekl šéf íránské diplomacie s tím, že „stále jsou otázky, které je potřeba vyřešit“. Ačkoli Arakčí označil úterní jednání v Ženevě ve srovnání s tím prvním v ománském Maskatu za dobré, stanice Al-Džazíra si všímá skutečnosti, že další termín americko-íránského jednání nebyl stanoven.
Rostoucí eskalaci v Perském zálivu kromě rozsáhlé americké vojenské přítomnosti pak potvrzuje také vojenské cvičení, které v Hormuzském průlivu s použitím ostré munice zahájily íránské revoluční gardy. Podle prezidenta Trumpa, dokud se Írán nevzdá obohacování uranu, nepřestane usilovat o jaderné zbraně a neomezí svůj balistický program, je americký vojenský zásah stále ve hře.
Podle serveru Flightradar americká armáda za uplynulých 24 hodin přesunula do oblasti Blízkého východu z Evropy na pět desítek bojových letounů.
