Článek
Jednání v Ženevě podle Arakčího „otevřela cestu“ k dohodě. „To ale neznamená, že ujednání bude brzy hotovo,“ řekl šéf íránské diplomacie s tím, že „stále jsou otázky, které je potřeba vyřešit“. Ačkoli Arakčí označil úterní jednání v Ženevě ve srovnání s tím prvním v ománském Maskatu za dobré, stanice Al-Džazíra si všímá skutečnosti, že další termín americko-íránského jednání, které zprostředkuje Omán, nebyl stanoven.
Další eskalaci v Perském zálivu kromě rozsáhlé americké vojenské přítomnosti pak potvrzuje vojenské cvičení, které v Hormuzském průlivu s použitím ostré munice zahájily íránské revoluční gardy. Podle prezidenta Trumpa, dokud se Írán nevzdá obohacování uranu, nepřestane usilovat o jaderné zbraně a neomezí svůj balistický program, je americký vojenský zásah stále ve hře.
Američtí vyjednavači Witkoff a Kushner se však již v Ženevě museli začít zabývat jednáním, jehož cílem je ukončit rusko-ukrajinskou válku. Výstupy z prvního dne jednání se podle stanice ABCNews neočekávají, rozhovory mají pokračovat ve středu. Na pořadu dne jsou bezpečnostní a humanitární otázky, uvedl Kyjev. Podle Moskvy se má jednat také o územních záležitostech.
Třístranné jednání o rusko-ukrajinské válce navazuje na dvě předcházející schůzky v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Shoda je zatím ale v nedohlednu. Rusko totiž nadále požaduje, aby se Ukrajina vzdala i části území, které se mu dosud nepodařilo dobýt, což Kyjev odmítá. Rusko v současnosti okupuje přibližně 20 procent ukrajinského území, ale žádá celou Doněckou oblast, jejíž část zůstává pod kontrolou Ukrajiny.
Do čela ruské delegace v Ženevě se navíc vrátil kremelský poradce a bývalý ministr kultury Vladimir Medinskij, jehož ukrajinští činitelé vinili z toho, že na loňských jednáních v Istanbulu uděloval lekce z historie místo toho, aby se zapojil do věcného vyjednávání. Podle pozorovatelů jsou Medinského pravomoci při vyjednávání nulové: musí se řídit předem stanoveným scénářem.
Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij
Americký prezident Trump se snaží přimět Kyjev a Moskvu, aby dospěly k dohodě, která by válku ukončila. Šéf Bílého domu nejspíš s ohledem na listopadové volby do Sněmovny reprezentantů a části Senátu, které budou referendem o jeho úspěšnosti k polovině mandátu, tlačí obě strany na to, aby mírová dohoda vznikla do června. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jeho země čelí většímu tlaku, aby učinila zejména územní ústupky, než jakému čelí Rusko.
Mezitím se blíží čtvrté výročí války, kterou Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina rozpoutalo 24. února 2022. Desítky tisíc lidí byly od té doby zabity, miliony jich uprchly ze svých domovů a mnoho ukrajinských měst a vesnic bylo zničeno.
