Článek
Rychlou dohodu pod záštitou Spojených států v rámci ukrajinské delegace na mírových jednáních v Ženevě podle listu The Economist prosazuje skupina vyjednavačů vedená šéfem prezidentské kanceláře, někdejším velitelem ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylem Budanovem.
Obává se totiž „ztráty příležitosti“, jak o ní hovořil minulý týden americký prezident Donald Trump. Podle něj by měl ukrajinský prezident projevit více aktivity, jinak promešká „skvělou šanci“ na mír s Ruskem.
Druhá skupina, pravděpodobně spojená s bývalým šéfem prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem, který musel opustit své místo po korupčním skandálu v ukrajinském energetickém sektoru, je k rychlé dohodě skeptická. Podle Economistu je ale čekání na výhodnější podmínky, které se snaží prosazovat, extrémně riskantní.
Křídlo, které to upřednostňuje, doufá, že Ukrajina posílí svou pozici především oslabením ruské ekonomiky, které přinese omezení přílivu peněz do ruské válečné mašinérie. Čas ale nehraje ani ve prospěch Ukrajiny, která kromě kritického nedostatku energie a tepla podle listu čelí také nedostatku vojenského personálu v první linii.
Zelenskyj musí balancovat
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jak se zdá, balancuje mezi oběma tábory. „Oba přístupy mají svá jasná rizika. V ideálním případě Ukrajina potřebuje trvalou mírovou dohodu, včetně jednoznačné bezpečnostní smlouvy USA s pevnými zárukami,“ uvedl list.
To si však podle Economistu žádá ústupky nejen ze strany Ukrajiny, ale i z Ruska, a především skutečný americký tlak na Moskvu. „Nekonzistentnost, kterou Američané v tomto směru předvádějí, však dává jen málo důvodů k tomu, že můžeme něco takového očekávat,“ usoudil list.
Do čela ruské delegace v Ženevě se navíc vrátil kremelský poradce a bývalý ministr kultury Vladimir Medinskij, jehož pravomoci při vyjednávání jsou nulové: musí se řídit předem stanoveným scénářem.
Podle něj Rusko nadále požaduje, aby se Ukrajina vzdala i části území, které se mu dosud nepodařilo dobýt, což Kyjev odmítá. Rusko v současnosti okupuje přibližně 20 procent ukrajinského území, ale žádá celou Doněckou oblast, jejíž část zůstává pod kontrolou Ukrajiny.
