Článek
Fico si před jednáním s Putinem podle agentury TASS potřásl rukou se všemi členy ruské delegace. Když dorazil k ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi, oslovil ho. „Na Slovensku jste velmi oblíbený,“ řekl mu. „Děkuji,“ odvětil šéf ruské diplomacie.
„Kritiku ze strany států EU neberu v potaz,“ řekl v úvodu Fico, který je jediným představitelem členské země EU, který přicestoval do Pekingu, aby se zúčastnil středečním vojenské přehlídky u příležitosti čínských oslav konce druhé světové války. „Vím, co se stalo za druhé světové války, a přesně proto tu dnes jsem,“ dodal. „Je evidentní, že národy bývalého Sovětského svazu a Čína zaplatily největší daň,“ dodal.
„Vážíme si vaší nezávislé politiky, kterou vedete,“ lichotil Ficovi Putin na společné tiskové konferenci. Zároveň mu poděkoval za účast na oslavách konce druhé světové války v Moskvě, které proběhly 9. května.
My vůbec neútočíme, přesvědčoval Putin
Putin ve svém proslovu zopakoval, že podle něj Rusko „nikdy nemělo, nemá a nebude mít žádnou touhu na někoho útočit“. Přitom 24. února 2022 zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Tento útok vedl k největšímu pozemnímu konfliktu v Evropě od konce druhé světové války.
Setkání Putin také využil k obvinění Ukrajiny z eskalace útoků na ruská energetická zařízení. Moskva se podle něj takových útoků „dlouho zdržovala“. Od začátku invaze přitom Rusové systematicky útočí na ukrajinskou energetickou síť, včetně elektráren, rozvoden, přehrad i plynovodů. K útokům na infrastrukturu dochází prakticky každodenně.
Šéf Kremlu také prohlásil, že Rusko se nikdy nestavělo proti členství Ukrajiny v Evropské unii. V roce 2013 přitom Moskva vyvíjela na Kyjev tvrdý ekonomický nátlak, aby sbližování země s EU zabránila. Jeho výsledkem bylo, že tehdejší vedení Ukrajiny pod hrozbou ruských sankcí a zdražení surovin na poslední chvíli odmítlo podepsat asociační dohodu s EU, která byla po letech vyjednávání připravená. Tento krok pak vyvolal masové protesty známé jako Euromajdan.
„Pokud jde o členství Ukrajiny v EU, nikdy jsme proti tomu nic nenamítali,“ tvrdil Putin Ficovi. „Pokud jde o NATO, to je jiná věc,“ dodal s tím, že případný vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance je pro Rusko nepřijatelný.
Fico chce normalizaci vztahů s Ruskem
Fico například vyjádřil svou frustraci z ukrajinských útoků na ropovod Družba, který dodává ropu z Ruska do Maďarska a Slovenska. Obě země jsou na ruských dodávkách dál závislé. „Není možné, aby se takovýmto způsobem útočilo na infrastrukturu, která je pro Slovensko životně důležitá,“ uvedl dál Fico.
Fico projevil zájem o normalizaci vztahů s Moskvou a navrhl uspořádat společné zasedání s cílem rozšířit spolupráci. „Chci vám poděkovat za bezpečné a pravidelné dodávky plynu, které dostáváme plynovodem TurkStream,“ řekl Fico.
„Chceme nadále spolupracovat v energetické oblasti. Máme zájem o dodávky ruského plynu, ropy a spolupráci v dalších oblastech,“ pokračoval Fico s tím, že Slovensko také plánuje postavit úplně nový jaderný reaktor.
Kritika slovenské opozice
Podle opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) se Fico rozhodl vydat Slovensko do rukou ruských zájmů. „Namísto demokratických států v Evropě si vybral masového vraha Vladimira Putina. Proto s ním absolvuje servilní setkání. Proto Směráci (členové Ficovy vládní strany Směr - pozn. red.) mluví o vystoupení z NATO a o odchodu z Evropské unie,“ upozornilo PS. „Drtivá většina Slováků to odmítá a chtějí být pevně v Evropě. V nejbližších volbách to ukážou,“ dodalo hnutí.
Podle předsedy poslaneckého klubu hnutí Slovensko Michala Šipoše slovenský premiér ignoruje potřeby občanů Slovenské republiky. „Nejnepříjemnější otázka, kterou Putinovi položil, byla: Jak se máte, pane prezidente? To je vizitka premiéra, který sní o tom, že bude jednou vytesán do kamene vedle diktátorů, jakými jsou Putin a Kim Čong-un,“ uvedl Šipoš.
Podle strany Za lidi Fico upřednostňuje diktátory před partnery z Evropy.
