Hlavní obsah

Země NATO řeší závazky. Švédský ministr podpořil pět procent HDP na obranu do roku 2030

2:53
2:53

Poslechněte si tento článek

Švédsko by chtělo, aby NATO dosáhlo pětiprocentních výdajů na obranu v roce 2030, uvedl ve čtvrtek v Bruselu švédský ministr obrany Pal Jonson. Podle dosavadních zpráv se mezi spojenci hovořilo o roce 2032, generální tajemník NATO Mark Rutte ale tyto informace oficiálně nepotvrdil. V belgické metropoli se ve čtvrtek koná jednání, na němž by zástupci zemí NATO měli řešit výši obranných výdajů a potvrdit alianční závazky svých států.

Foto: Virginia Mayo, ČTK/AP

Německý ministr obrany Boris Pistorius (vpravo) a jeho švédský kolega Pal Jonson na schůzce v Bruselu.

Článek

Alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí, se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně Aliance.

„Jestliže chceme naplnit tyto závazky, musíme se shodnout na obranných výdajích v hodnotě pěti procent HDP,“ řekl novinářům estonský ministr obrany Hanno Pevkur.

Estonsko podle něj dosáhne pětiprocentních výdajů na obranu příští rok. „Není to snadné, musíte změnit spoustu věcí, ale je lepší vydávat na obranu pět procent v mírových časech, než 35 procent během války, což teď vydávají Ukrajinci,“ dodal Pevkur.

Zvýšení cíle výdajů na obranu na pět procent HDP dlouhodobě požaduje americký prezident Donald Trump, připomíná agentura Reuters. Americký ministr obrany Pete Hegseth před jednáním v Bruselu prohlásil, že věří tomu, že NATO jeho plán na summitu, který se bude konat v druhé polovině měsíce v nizozemském Haagu, přijme.

„Abyste byli Aliance, musíte být víc než jen vlajky. Musíte být formace. Musíte být víc než jen konference. Musíte udržovat připravenost k boji. Jsme tady, abychom pokračovali v díle, které započal prezident Trump, a to je závazek pět procent obranných výdajů napříč Aliancí, a k tomu podle nás dojde. Musí k tomu dojít na summitu v Haagu,“ prohlásil Hegseth.

Ani Spojené státy přitom zatím pěti procent HDP nedosahují, na obranu vydávají 3,19 procenta HDP.

Foto: Virginia Mayo, ČTK/AP

Norský ministr obrany Tore Sandvik a šéf Pentagonu Pete Hegseth

Česko, které na schůzce v Bruselu zastupuje náměstek ministryně Daniel Blažkovec, splnilo dosavadní dvouprocentní cíl v loňském roce a vydává na obranu 2,08 procenta HDP.

Největší výdaje má nyní podle dubnových statistik Polsko - 4,07 procenta HDP.

Německý ministr obrany BorisPistorius novinářům při příchodu na čtvrteční jednání řekl, že Německo bude v několika příštích letech potřebovat 50 000 až 60 000 dalších vojáků, aby dosáhlo nových aliančních závazků. „Předpokládáme to, ale jde jen o hrubý odhad,“ řekl Pistorius.

Počet vojáků v Bundeswehru v loňském roce mírně klesl, přestože se zvýšil počet rekrutů, a zároveň se zvýšil průměrný věk, napsala agentura DPA. Podle údajů ministerstva obrany bylo na konci roku 2024 v německé armádě přibližně 181 150 vojáků. O rok dříve, k 31. prosinci 2023, bylo v uniformě ještě přibližně 181 500 mužů a žen.

Výběr článků

Načítám