Článek
„Mají nosiče. To je pravda. Mají letadla, mají raketový systém Iskander (raketa může být použita jako nosič jaderných zbraní – pozn. red.). Ale Bělorusko samo jaderné zbraně nemá. To je fakt,“ řekl Ivaščenko podle Ukrajinské pravdy.
Podle něj se v Bělorusku zřizují skladovací prostory. „Lukašenko říká, že do konce roku budou mít orešniky. Ale to se zdá být jen zbožným přáním. V současnosti nic takového neexistuje a je nepravděpodobné, že by se to objevilo,“ poznamenal šéf ukrajinské zahraniční rozvědky.
V květnu 2023 přitom podepsali ministři obrany Ruska a Běloruska dohodu o rozmístění taktických jaderných zbraní na běloruském území. Následující měsíc ruský prezident Vladimir Putin dokonce prohlásil, že některé ruské jaderné zbraně se již v Bělorusku nacházejí.
Rakety Iskander mohou být použity jako nosič pro jaderné zbraně.
A koncem června téhož roku kontroverzní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko nařídil vytvoření „algoritmu pro použití“ jaderných zbraní nasazených Ruskem.
S balistickými raketami Orešnik je to podobný příběh. V lednu 2025 Lukašenko prohlásil, že Bělorusko dostane od Ruska raketový systém Orešnik „každým dnem“. Uvedl také, že Bělorusko zpočátku od Ruska obdrží deset orešniků a jejich počet by se pak mohl navýšit, pokud by si to Rusko přálo.
Nic takového Západ nemá, tvrdil o orešnicích Putin
Poté, co Rusko v listopadu 2024 odpálilo jeden orešnik na ukrajinské město Dnipro, staly se tyto balistické střely jedním z „trumfů“ Putinovy propagandy. Šéf Kremlu opakovaně velebil schopnosti orešniků a tvrdil, že Západ nic srovnatelného nemá.
Snímek z odpáleni ruské balistické střely Orešnik na ukrajinské město Dnipro
„Nesou desítky bojových hlavic, jsou samonaváděcí a útočí na cíl rychlostí Mach 10 (12 144 kilometrů za hodinu). To je asi tři kilometry za sekundu. Teplota úderných prvků dosahuje 4000 stupňů. Pokud mě paměť neklame,“ poznamenal v únoru 2025. „Teplota na povrchu Slunce je 5500 až 6000 stupňů. Proto se vše, co je v epicentru výbuchu, rozdělí na frakce, na elementární částice, vše se v podstatě změní na prach,“ doplnil svou hrozbu nasazením raket Orešnik.
Putin loni v listopadu řekl, že nařídil masovou výrobu raket orešnik a v prosinci oznámil, že začne „začne sériová výroba, která by v blízké budoucnosti měla zajistit bezpečnost Ruska a našich spojenců“. Putin se chlubí, že orešnik létá rychlostí desetkrát vyšší, než je rychlost zvuku. Touto a vyšší rychlostí létají i jiné balistické rakety. Vysoká rychlost snižuje možnost likvidace rakety antiraketou.
Protože Rusko tvrdí, že orešnik ničí cíl kinetickou energií, je důležitá i vysoká rychlost při dopadu. Čím vyšší je rychlost, tím více se také vlivem tření dopadající prvky rozžhaví, hlavní ničivý efekt je od kinetické energie.
Nová raketa má mít dosah 2500 až 3000 km – čili patří mezi balistické rakety středního doletu. Vývoj, výrobu a rozmisťování těchto raket a střel s plochou dráhou letu s dosahem 500 až 5500 km zakazovala smlouva o zákazu raket středního doletu INF z roku 1987, kterou USA a Rusko vypověděly v roce 2019.
Podle expertů je orešnik zřejmě odvozen od vyvíjené ruské balistické rakety RS-26 Ruběž, což je RS-24 Jars, z níž byl odebrán jeden stupeň.
RS-24 Jars je relativně nová zbraň zařazená do služby v roce 2010. Její nosič je však stejný jako u rakety RT-2PM2 Topol M vyráběné od roku 1994, která ovšem měla jen jednu hlavici. Kořeny topolu spadají do konce sedmdesátých let, je tedy o několik let mladší než americké opakovaně modernizované rakety Minuteman III, u nichž byly v roce 2008 vyměněny naváděcí systémy a o rok později dokončena výměna prvních stupňů. USA nyní vyvíjejí jejich náhradu v podobě raket LGM-35 Sentinel, které mají nést více hlavic. Jejich vývoj se protahuje a prodražuje.
V listopadu 2024 Putin tvrdil, že ničivá síla orešniků je tak velká, že minimalizuje potřebu použití jaderných zbraní.
Rusko ovšem běžně informuje o svých superzbraních, které nemají na Západě obdobu. Takovou je prý hypersonická raketa Kinžal, což je balistická raketa krátkého doletu Iskander vypouštěná z letadel MiG-31K. Od pozemní verze se liší jen způsobem vypuštění. Nejmodernější tanky na světě T-14 Armata, jimiž se chlubilo Rusko od půlky minulé dekády, se nikdy neobjevily na bojišti a letos chyběly i na vojenské přehlídce, neboť se sériově nevyrábějí. Výroba prvního ruského letounu páté generace kategorie stealth Su-57 se teprve rozbíhá, nasazen nebyl, zatímco USA už mají stejně jako Čína dva takovéto typy a stroje kategorie stealth používaly Spojené státy bojově od devadesátých let.
