Článek
Ve Velké Británii policie zakázala fanouškům izraelského fotbalového klubu z Tel Avivu vstup na zápas Evropské ligy proti Aston Ville a tvrdila, že jim nemůže zaručit bezpečnost. Jak vidíte tuto situaci?
Je to znepokojivé. Premiér se jasně vyjádřil, že s tímto rozhodnutím nesouhlasí. Je to policejní rozhodnutí. Policie má pravomoc rozhodovat o bezpečnostních opatřeních pro fotbalové zápasy. Premiér a naše vláda však s tímto konkrétním rozhodnutím nesouhlasí, protože si myslíme, že je důležité, aby všichni fanoušci mohli přijít fandit svým klubům, a to včetně izraelských týmů a fanoušků Maccabi Tel Aviv. Takže je to konkrétní rozhodnutí, se kterým my jako vláda nesouhlasíme.
Doufáme, že v budoucnu budeme schopni zaručit bezpečnost všech fanoušků, kteří přijedou, nejen těch z Izraele.
Četl jsem o některých antisemitských případech v britské zdravotní službě. Například o lékařce, která říkala nenávistné věci o Židech, ale nebyla potrestána. Myslíte si, že antisemitismus ve Spojeném království roste?
Ano. V posledních letech jsme byli svědky opravdu znepokojivých událostí a nárůstu případů antisemitismu, ale také islamofobie. Někdy to bývá spojováno s tím, co se děje v Gaze. V každém případě je to však velmi znepokojující. Myslím si, že se někdy vytváří naprosto mylná souvislost mezi oprávněnou kritikou izraelské vlády – pokud s jejími rozhodnutími nebo politikou někdo nesouhlasí, a to včetně samotných Izraelců – a obviňováním britských Židů z těchto rozhodnutí. Taková spojitost je naprosto nepřijatelná.
Premiér už nařídil důkladné vyšetření incidentů antisemitismu v rámci NHS. V NHS pracuje zhruba 1,5 milionu lidí – a i malé množství takových případů je prostě příliš. Jsme proto rádi, že se tyto incidenty budou pečlivě prošetřovat a zároveň hledat způsoby, jak jim do budoucna předcházet.
V poslední době jsme také byli svědky velmi znepokojivých útoků na synagogu v oblasti Manchesteru. To je zcela v rozporu s britskou tradicí tolerance a otevřenosti.
Celkově si ale opravdu myslím, že Spojené království zůstává tolerantní, vstřícnou a bezpečnou zemí pro všechny. Přesto bereme jakékoli útoky a incidenty namířené proti židovské komunitě mimořádně vážně.
Myslím, že poslední roky byly opravdu velmi těžké – a je třeba to říct otevřeně. Události ze 7. října byly otřesné: strašlivé útoky na civilisty v Izraeli. Ale zároveň jsme pak byli svědky znepokojivých rozhodnutí o vojenských operacích, které si vyžádaly desítky tisíc civilních životů.
Spojené království se v tomto snaží zachovávat rovnováhu – podporujeme Izrael a jeho dlouhodobou bezpečnost, ale zároveň nesouhlasíme se všemi kroky, které izraelská vláda podnikla. A to se samozřejmě odráží i u nás ve Spojeném království, kde probíhají otevřené a živé debaty, jak je v demokratické společnosti zcela přirozené.
Ještě bych dodal jednu věc: bohužel jsme také zaznamenali pokusy tyto události zneužít k politickým účelům. Ať už jde o agendu podporovanou Ruskem, jeho zprostředkovateli, nebo dalšími aktéry, kteří se snaží vyvolat dojem, že je Spojené království vnitřně rozdělené.
Nemyslím si ale, že je to pravda. Spojené království zůstává rozmanitou zemí, kde jsou lidé z různých prostředí vítáni a dobře začleněni do společnosti. Výzvy tu samozřejmě jsou, ale rozhodně se jim nehodláme vyhýbat.
Pozorujete odlišné pohledy na konflikt mezi Izraelem a Hamásem tady v Česku a ve Velké Británii?
Samozřejmě, Česká republika má svou specifickou historii a vztah ke Státu Izrael, který sahá až k samotnému vzniku moderního Izraele. To naprosto chápu – čeští politici i obyčejní lidé mi to vždy velmi jasně dávají najevo.
Možná je tu tedy určitý rozdíl v důrazu či pohledu, ale myslím, že jak Česká republika, tak i Spojené království k tomu přistupují především jako přátelé Izraele. A někdy právě přátelství znamená i oprávněnou kritiku nebo kladení otázek, zda jsou přijímaná rozhodnutí skutečně správná.
Mluvili jsme tady spolu přesně před rokem během prezidentských voleb v USA. Jak se od té doby svět změnil?
Myslím, že se toho stalo obrovské množství. Samozřejmě máme nového amerického prezidenta, ale děje se tu spousta dalších věcí. Byli jsme svědky pokračování konfliktu ruské agrese proti Ukrajině, neuvěřitelné odolnosti ukrajinského lidu. Byli jsme svědky dohody o příměří na Blízkém východě, které doufáme, že se udrží. Je to pro nás všechny velmi důležité. Viděli jsme obrovské množství výzev, a to jak se lidé spojují, aby se nimi vypořádali. Pořád jsem optimista.
