Ukrajina by se mohla vzdát území výměnou za vstup do NATO, zmínil šéf Stoltenbergovy kanceláře

„Myslím, že jedním z řešení by mohlo být to, že se Ukrajina vzdá území a výměnou za to získá členství v NATO,“ řekl Jenssen podle norského listu Verdens Gang. To by podle něj mohlo být součástí ukončení rusko-ukrajinské války.

„V otázce budoucího členství Ukrajiny v Alianci dochází k významnému posunu. Je v zájmu všech, aby se válka neopakovala,“ řekl dále Jenssen. „Rusko usilovně bojuje, ale zdá se nereálné, že by mohlo obsadit nová území. Spíše jde o to, co si Ukrajina bude moci vzít nazpět,“ dodal.

V odpovědi na otázku, zda možné odevzdání území výměnou za vstup do NATO je oficiálním názorem Aliance, Jenssen řekl, že debata o statusu Ukrajiny po válce už probíhá. „Otázku postoupení území Rusku vznesli jiní,“ uvedl bez dalšího upřesnění. „Neříkám, že to tak musí být. Ale může existovat možné řešení,“ dodal Jenssen.

Citovaný list dává prohlášení Jenssena do kontrastu s dřívějšími vyjádřeními Stoltenberga, podle nějž musí být na Kyjevu, aby rozhodl o čase i podmínkách jakýchkoli vyjednávání s Ruskem o ukončení okupace.

Na Jenssenovo prohlášení okamžitě a ostře reagovali ukrajinští politici. „Zcela nepřijatelné. Vždy jsme předpokládali, že Aliance stejně jako Ukrajina nevyjednává o územích,“ napsal na Facebooku mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko.

Záměrná nebo nevědomá prohlášení NATO, která vytvářejí narativ o tom, zda Ukrajina postoupí území, hraje podle Nikolenka do karet Rusku. „Bylo by ku prospěchu euroatlantické bezpečnosti diskutovat o způsobech, jak urychlit vítězství Ukrajiny a pak dosáhnout plného členství v NATO,“ dodal mluvčí.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov označil výroky Jenssena za „podivné“. Žádná země podle něj neprodělala od druhé světové války takové zkoušky jako Ukrajina. „Musíme odvést svůj díl práce a vyhnat nepřítele z našeho území,“ uvedl Danilov.

Podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka by Jenssenem navrhovaná výměna znamenala „záměrnou ztrátu demokracie, povzbuzení globálního zločince, zachování ruského režimu, likvidaci mezinárodního práva a přenesení války na jiné generace“.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv označil slova Jenssena za „zajímavý nápad“. „Jediným problémem je, že všechna – údajně – jejich území jsou vysoce sporná. A pro vstup do bloku se kyjevské úřady budou muset vzdát i samotného Kyjeva, hlavního města starověké Rusi,“ napsal Medvěděv.

Ukrajinské hlavní město by se pak mělo přesunout do Lvova, „jestliže s tím budou souhlasit Poláci“, dodal Medvěděv na sociální síti X v narážce na to, že Lvov byl po staletí součástí Polska.