Trochu tam jsme, trochu ne. Orbán chce redefinovat maďarské členství v NATO

Maďarští vojenští představitelé a právníci již pracují na tom, jak přijít s novou koncepcí, která by zemi odlišila od ostatních členů Severoatlantické aliance, uvedl Orbán v pátečním rozhovoru pro státní rozhlas, na který odkazuje agentura Bloomberg.

„Naši právníci a důstojníci usilovně pracují na tom, aby zjistili, jak si Maďarsko může zachovat členství NATO tak, aby se nemuselo účastnit akcí NATO mimo území Aliance,“ prohlásil Orbán.

Americká agentura k těmto slovům připomněla, že Maďarsko se již teď významně podílí na dvou misích Aliance mimo její území, a to v Iráku a Kosovu. Členské země NATO přitom mají možnost se jakýchkoli takových vojenských misích neúčastnit.

Orbán se nicméně dušuje, že Maďarsko je i nadále odhodláno plnit úkol NATO bránit své členy v případě, že se některý z nich stane terčem útoku. Řekl však, že se Budapešť obává, že financování a dodávky zbraní pro Ukrajinu, která není členem Aliance a sousedí s Maďarskem, nakonec přerostou ve větší vojenské zapojení, případně i vyslání vojáků.

Maďarsko podle něj zásadně nesouhlasí s hodnocením některých členů NATO, že Rusko po Ukrajině napadne východní křídlo aliance, neboť současnou válku je podle něj třeba považovat za válku mezi „dvěma slovanskými zeměmi“. Tento názor ovšem většina ostatních členských zemí nesdílí.

NATO podle Orbána navíc mělo zřídit pracovní skupiny, aby prozkoumaly potenciálně rozšířenou roli Aliance ve válce na Ukrajině. Podpora kyjevských sil v rámci nové mise NATO by probíhala mimo území Ukrajiny, píše agentura Bloomberg, která tuto misi nijak nespecifikovala.

Maďarsko se jako člen NATO těchto diskusí účastní, ale fakticky jako „nezúčastněný člen“, který je proti posílání peněz a zbraní na Ukrajinu, uvedl Orbán. Poskytnutí formální výjimky Maďarsku by se rovnalo novému pojetí členství v NATO, dodal.

„Je to situace, kdy jsme tak trochu tam a zároveň tam nejsme,“ řekl Orbán. „Nevím, jak dlouho se to dá udržet,“ uzavřel.

Maďarský premiér Orbán v polovině prosince na evropském summitu v Bruselu zablokoval 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun) pomoci pro Ukrajinu. V lednu pak uvedl, že by s pomocí souhlasil, pokud by se peníze jednou ročně přehodnocovaly.

Orbán nicméně později otočil a peníze pro Kyjev schválil, aniž by došlo k tomu, aby se peníze jednou ročně přehodnocovaly. Na sociálních sítích později svůj souhlas okomentoval tím, že Maďarsko tímto krokem vyhrálo a že peníze určené Maďarsku nepůjdou na Ukrajinu.

Ještě před tím, než Orbán vetoval podporu pro Ukrajinu, Evropská komise odblokovala 10,2 miliardy eur (přes 252 miliard korun) pro Maďarsko, které dříve zmrazila kvůli obavám z nedodržování lidských práv a ohrožení právního státu v této zemi. Bruselský list Politico k tomu uvedl, že se tím komise snažila zviklat Orbána při jednáních o podpoře Ukrajiny.