Švédsko se musí připravit na válku, varují ministři

„Mnozí to už řekli přede mnou, ale nechte mě říci oficiálně, mnohem přímočařeji s nahou otevřeností - ve Švédsku by mohla být válka,“ řekl v Sälenu ministr civilní obrany Bohlin, který si stěžoval, že se systém civilní obrany nerozvíjí dost rychle. Připustil, že pro Švédy je to složité, protože se země těšila po 210 let míru, i když těžké je to pro všechny: „Je lidskou přirozeností chtít vidět život tak, jak byste si přáli, než jaký doopravdy je. Krutost války a terorismus jsou přístupné mnohem intenzivněji, jakmile vyndáme z kapsy své telefony. Navzdory této bezprostřední přítomnosti naše sebeobranné mechanismy stále umožňují mnohým dospět k závěru, že to se děje někde jinde, tam, ale ne tady.“

Podobně se vyjádřil v pondělí i švédský ministr obrany Pål Jonson, napsal časopis Newsweek: „Ozbrojený útok na Švédsko nemůže být vyloučen, válka může přijít i k nám.“ Upozornil, že kvůli válkám na Ukrajině a v Gaze se „svět stal mnohem nebezpečnějším než byl před rokem“. „Vážné časy vyžadují jasné vize a schopnost jednat i vytrvalost,“ dodal a vysvětlil, že jasná vize znamená „chápat, že ruským cílem zůstává vymazání svobodné Ukrajiny a vytvoření Evropy, kde rozhoduje síla a jsou sféry vlivu“.

Podle Bohlina je potřeba se na konflikt připravit. Současně ale zdůraznil, že mu nejde o to, vyvolávat strach, ale chce, aby si lidé uvědomili realitu: „Jde mi o to, otevřít dveře, které jsou často zablokované a zaneřáděné požadavky a problémy každodenního života. Dveře, které mnozí Švédové drží zavřené po celý život. Dveře do prostoru, kde jste konfrontováni s důležitou otázkou - kým jste, jestliže vypukne válka?“

Otevřeně varoval, že hrozbou je Putin a Švédové by si měli být vědomi současné situace. Zdůrazňuje i význam včasného pochopení situace: „Putin nechápe, že vykopl v roce 2014 tyto dveře u každého Ukrajince. V době invaze v únoru 2022 měli už Ukrajinci, jako jednotlivci i jako kolektiv, zformulovánu svou odpověď - jsme lid a společnost, které čelí totální válce, a ta povede k všeobecnému odporu.“

Uvedl, že Ukrajinci přesně takto jednali, což Rusy zaskočilo: „Útočící ruské síly čelily sjednocené síle celé ukrajinské společnosti. K tomu může dojít dost rychle, jenom když si je většina společnosti vědoma situace a rozumí tomu, co je v sázce.“ Proto by si měli Švédové uvědomit realitu a připravit se, co by dělali ve chvíli, kdy propukne válka. Ministr pak každé skupině obyvatel řekl, jak má postupovat, i když ještě všechno není definováno, není hotová legislativa a otázky financování: „Budování totální obrany není projekt, který čeká na závěrečnou kontrolu, než bude spuštěn. Nikdo nemůže stát v klidu a čekat na ostatní. Nečinnost není povolený modus operandi. Obrana Švédska je záležitostí nás všech. Bezpečnostní výhled, jemuž čelí svět, ukazuje největší rizika od konce druhé světové války.“

Velitel švédských ozbrojených sil Micael Bydén řekl v pondělí švédské stanici SVT, že s ministrem souhlasí: „Na individuální úrovni musíte sami sebe připravit mentálně. Podívejte se na zprávy z Ukrajiny a položte sami sobě prostou otázku - jak jsem připraven, pokud by k tomu došlo tady?“

To však nestačí, dodal: „Situace je velmi vážná. Nyní je to o přechodu od slov k činům.“

Bydén současně zmínil, že je šance na zlepšení stavu, protože očekává, že se země letos stane členskou zemí NATO. Kvůli ruské agresi požádalo Švédsko stejně jako Finsko o vstup do Aliance a čeká, až vstup přestane blokovat Turecko.

Švédsko přitom podobně jako Česká republika nemá hranici s Ruskou federací. Slova ministrů a vrchního velitele však nevyvolávají takové reakce jako mnohem umírněnější varování náčelníka generálního štábu Karla Řehky, kdy stínová ministryně financí Alena Schillerová odmítá, že bychom byli ve válce a chtěla by na obranu vydávat méně.