„Summity v Bruselu jsou válečnými poradami.“ Orbán sází před volbami na protiunijní notu

„Buď půjde (Maďarsko) bruselskou cestou, která vede k válce a úsporám, nebo maďarskou cestou, která přináší mír a možnosti rozvoje, silnější zemi, silnější ekonomiku a lepší život pro Maďary,“ řekl Orbán, který je u moci nepřetržitě od roku 2010. Strana Fidesz chce podle Orbána zopakovat vítězství z roku 2022.

Orbán je dlouhodobě v konfliktu s Evropskou unií, když se vymezuje vůči migrační politice Bruselu nebo odmítá dodávky zbraní a finanční pomoc Ukrajině.

Maďarský premiér tvrdí, že podporuje americký mírový plán, který označuje za nejlepší možnost ukončení rusko-ukrajinského válečného konfliktu. Tento plán ale zatím k míru nevedl, Rusové dál na Ukrajinu útočí, včetně civilních cílů, a dělají si nároky na její území a chtějí omezit její suverenitu.

Orbán se také i po vypuknutí ruské invaze opakovaně setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Orbán v pondělí také odmítl možnost předvolební diskuse s lídrem opozice Péterem Magyarem. „Můžu diskutovat jen se suverénními lidmi. Lidé, kteří mají pány v zahraničí, nejsou suverénní,“ zdůraznil Orbán.

V případě Magyara prý vidí Orbán jediné pozitivum. „Odešel z Fideszu. To je vše, co o něm můžu říct. Odešel od nás, a to je pro nás dobrá zpráva,“ řekl Orbán na adresu svého rivala v boji o post premiéra.

Magyar byl v minulosti členem strany Fidesz a jeho tehdejší manželka Judit Vargová byla ministryní spravedlnosti Orbánovy vlády.

Podle prosincového průzkumu agentury 21 Research Center by v celé maďarské populaci získala Magyarova Tisza 34 procent hlasů a Fidesz 26 procent. Listopadový průzkum agentury Medián naměřil pětiprocentní rozdíl mezi hlavními rivaly - Tisze přisoudil 38 procent a Fideszu 33 procent.

Předseda maďarské vlády také v pondělí řekl, že Maďarsko ani v roce 2026 nepřijme ani jediného migranta a nepodpoří půjčku Ukrajině. „Domníváme se, že je to podvod. Oficiálně se to jmenuje půjčka, ale všichni vědí, že to Ukrajina nikdy nevrátí,“ řekl Orbán.

Nařízení Bruselu na zastavení dodávek ropy a plynu z Ruska označil Orbán za destruktivní z pohledu Maďarska. „Naší nadějí je, že do roku 2027 se současná válečná situace skončí, mezi Ruskem a Ukrajinou nastane vyvážená nová situace a sankce budou zrušeny,“ uvedl předseda maďarské vlády.

Zároveň varoval, že Brusel vede Evropu do války. „Summity v Bruselu jsou válečnými poradami,“ uvedl.

V probíhající předvolební kampani Orbán neustále opakuje, že pouze jeho setrvání u moci zabezpečí, že Maďarsko nebude zataženo do rusko-ukrajinského konfliktu.

I přes kritiku Bruselu maďarský premiér vyjádřil přesvědčení, že budoucnost Maďarska je v Evropské unii a NATO. „V Bruselu, jako člen EU, můžete vést smysluplnou politiku pouze v případě, že jste suverénní. Odmítáme federální smlouvu. Představuji si budoucnost v rámci EU, v rámci bezpečnostního štítu NATO s prosazováním suverénní zahraniční a hospodářské politiky,“ řekl Orbán.

Zároveň však nevyloučil rozpad Evropské unie. „Probíhá dezintegrace EU. Přijímají se rozhodnutí, která se pak neplní,“ dodal. Postěžoval si, že Unie zadržuje značné finanční prostředky určené pro Maďarsko kvůli obavám o právní stát, korupci a dodržování základních hodnot EU.

Předseda maďarské vlády také nadále hýčká naději na jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Budapešti, o které stál. Podmínkou je, že budou jednání o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu úspěšná.

Orbán už loni avizoval summit Trump-Putin v Budapešti, ale ten se nakonec neuskutečnil kvůli postoji Ruska, které nechtělo slevit ze svých požadavků.

Orbán v pondělí také opětovně odmítl uplatňování poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše na Slovensku. Slovenské úřady totiž s odvoláním se na Benešovy dekrety odebíraly v roce 2025 půdu Maďarům žijícím na jižním Slovensku a novela slovenského trestního zákona umožňuje trestat obyvatele země za zpochybňování nebo popírání poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše až šestiměsíčním trestem odnětí svobody.

Orbán na tiskové konferenci v souvislosti s dekrety řekl, že kolektivní vina je špatná věc a odmítá ji. „Budu o tom mluvit se slovenským premiérem,“ slíbil.