Článek
„Až třetina voličů si finální rozhodnutí nechá na poslední dny, popřípadě až na den voleb,“ řekl deníku Pravda ředitel agentury Ipsos Jakub Hankovský. Nerozhodnutí voliči tak mohou rozhodnout nejen o vítězi voleb, ale rozhodnou hlavně o tom, které z kandidujících stran se do Národní rady Slovenské republiky dostanou. Při sestavování nové vlády to bude rozhodující.
Účast v novém parlamentě mají totiž jistou v podstatě jen strany Směr-sociální demokracie Roberta Fica, Progresivní Slovensko Michala Šimečky a strana Hlas-sociální demokracie Petra Pellegriniho.
Pokud by se do parlamentu dostalo už pouze hnutí Republika a Slovenská národní strana (SNS), ulehčilo by to pozici Ficovi. Vládní spolupráci s Republikou sice Pellegrini důrazně odmítá, ale je možná menšinová vláda s tolerancí Republiky.
U středoškoláků by Progresivní Slovensko Fica smetlo
Naopak, pokud se pětiprocentní práh potřebný pro vstup do parlamentu podaří překročit stranám Svoboda a Solidarita (SaS), Jsme rodina, Demokraté a Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), zvýšilo by to koaliční potenciál PS. Demokratům expremiéra Eduarda Hegera například chybí pro úspěšný vstup do parlamentu přibližně třicet tisíc voličů a nerozhodnutých jsou stále statisíce.
Otazník visí také nad koalicí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti – Za lidi – Křesťanská unie, která musí překročit sedmiprocentní práh. Igor Matovič si navíc klade jako podmínku vstupu do případné koalice souhlas ostatních partnerů s jeho návrhem na vyplacení 500eurové (12200 korun) odměny každém, kdo se voleb zúčastní.
Ostatní strany to však vesměs odmítají a proti srsti jim je už jen pomyšlení na případné vládnutí s nevyzpytatelným Matovičem. KDH a Jsme rodina mají zase problém s liberálními stranami PS a SaS.
V parlamentních volbách v roce 2020 propadlo až 820 tisíc hlasů a letos hrozí, že se tento scénář zopakuje.
Slovenská strana slibuje před volbami služební krávu pro každého
