Ochraňte nás, žádají Putina separatisté z Podněstří. Je to naše priorita, zní z Moskvy

„Ochrana zájmů obyvatel Podněstří, našich krajanů, je jednou z priorit. Všechny žádosti se pozorně posuzují příslušnými ruskými úřady,“ komentovalo podněsterskou žádost podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí.

Rezoluci s žádostí o ochranu před „nátlakem“ Kišiněva schválili představitelé podněsterských separatistů ve středu na „speciálním shromáždění“ v Tiraspolu, největším městě odpadlického regionu. Podle portálu Politico jde o teprve sedmé takové shromáždění v historii Podněstří. Poslední bylo v roce 2006.

Ve stejném roce se konalo mezinárodně neuznané referendum o „svobodném přistoupení Podněstří k Ruské federaci“, které oficiálně podpořilo 98 procent podněsterských voličů.

Moskva ale od té doby neudělala žádný důležitý krok směřující k anexi. Udržuje si však v regionu zhruba šest tisíc „mírotvůrců“, jak své vojáky v oblasti nazývá, což brání jakékoli snaze o znovusjednocení s Moldavskem, o něž Kišiněv nepřestává usilovat.

Středeční výzva separatistů nekončí přímou žádostí Moskvy o připojení Podněstří k Rusku, jak se někteří příznivci sjednocení Moldavska obávali. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně před dvěma týdny prohlásil, že Rusko „nenechá své občany žijící v Podněstří (je jich tam zhruba 220 000 z celkových 470 000 obyvatel) napospas Západu“.

Separatisté tvrdí, že moldavská vláda vede proti regionu „ekonomickou válku“ a blokuje životně důležitý import s cílem proměnit ho v „ghetto“. Tato obvinění nejspíš vyvolala skutečnost, že Kišiněv počínaje lednem 2024 zrušil celní výhody pro podněsterské podnikatele a firmy v regionu musí odvádět dovozní clo do moldavského rozpočtu.

Z rezoluce mimo jiné vyplývá, že sjezd podněsterských představitelů se rozhodl ve věci obrátit i na generálního tajemníka OSN, Evropský parlament, Společenství nezávislých států (SNS) sdružující postsovětské země i na další skupiny.

Podněstří leží podél moldavské hranice s Ukrajinou a je osídleno převážně Rusy, Ukrajinci a Moldavany. Od rozpadu Sovětského svazu funguje jako neuznaný stát, ponechalo si svou vlajku se srpem a kladivem ze sovětské éry a ruštinu jako jeden z oficiálních jazyků.

Moldavsko opakovaně popírá, že by vyvíjelo na Podněstří tlak, a viní Rusko z destabilizace situace v zemi, mimo jiné opakovanými vojenskými cvičeními v odtržené oblasti.

Putin, který v rozporu s mezinárodním právem anektoval Krym a později během války další ukrajinská území, má ve čtvrtek přednést projev o stavu země v ruském parlamentu. Podle webu Politico se očekává, že se vysloví i k Podněstří.