Článek
„Domníváme se, že návrhy, které byly předloženy USA a NATO již v prosinci 2021, zůstávají plně relevantní a mohly by sloužit jako výchozí bod, nebo jedno z východisek pro takové diskuse,“ řekl Lavrov podle zápisu ruského ministerstva zahraničních věcí. Návrh z prosince 2021 byl Západem briskně odmítnut, protože Moskva v nich požadovala rozložení evropských sil před rozšířením NATO. Tvrdě požadovala, že na území nových členských zemí NATO nesmějí být trvale dislokováni vojáci NATO ani tam vzniknout alianční základny. Vystoupení nových členských zemí z NATO ale v prosinci 2021 nepožadovala.
Z Lavrovových slov plyne, že Rusko požaduje naprostou změnu bezpečnostní architektury v Evropě, kdy by se v ní opět vytvořila ruská sféra vlivu, která by zasahovala i do České republiky: „Nyní, na setkání se Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, ruský prezident Vladimir Putin jasně prohlásil, že chápeme, že bezpečnostní záruky se musí vztahovat i na Ukrajinu. Druhá strana však chce zaručit bezpečnost pouze pro Ukrajinu a soudě podle informací, které unikají do tisku, jsou tyto záruky poskytovány takovým způsobem, aby se připravil další útok na Ruskou federaci.“
„Nechceme, aby po jedné krizi okamžitě následovala další. Přesně tohle Západ chce, zasít semena nového konfliktu a veřejně prohlásit, že se na něj připravuje. Nechceme, aby veškeré naše současné úsilí opakovalo smutný osud minských dohod,“ zdůraznil Lavrov.
Vrážení klínu mezi Evropu a Ameriku
Lavrov se pouštěl do Němců a Francouzů, kteří „se ve svém zápalu zasadit Rusku strategickou porážku nezastavili před ničím“. Zdůrazňoval realistický postoj Donalda Trumpa a vykresloval Evropany jako většinově válkychtivé ve zjevné snaze narušit transatlantické spojenectví i pozici Evropy ve světě.
Ruské požadavky k NATO
Rusko opakovaně požaduje, aby se v Evropě vrátila situace do roku 1996. Nepožaduje přímo odchod České republiky ani dalších nových členských zemí z NATO, ale přeje si, aby na území těchto zemí nebyly trvalé alianční základny. Vadí mu například systémy protiraketové obrany na území Rumunska a Polska, protože mohou být využívány i k odpalování střel s plochou dráhou letu.
Tyto požadavky Rusko vznášelo velmi hlasitě na konci roku 2021, kdy už u Ukrajiny soustředilo skoro dvě stě tisíc vojáků. Kreml tehdy v komuniké napsal: „Ruský prezident zdůraznil důležitost okamžitého zahájení mezinárodních jednání o poskytnutí právně závazných záruk, které zabránily jakémukoliv rozšiřování NATO na východ a rozmístění (aliančních) zbraní ohrožujících Rusko v sousedních státech, zejména na Ukrajině.
Rok 1997 je pro Rusko významný, tehdy podepsalo s NATO Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti, ve kterém je omezeno stálé rozmístění významných bojových sil na území bývalých států Varšavské smlouvy, které se k Alianci připojí. Rusku se ale nepodařilo do textu prosadit veto Moskvy na jakékoli další rozšíření. V roce 1999 se členskými zeměmi NATO staly Česko, Maďarsko a Polsko, v roce pak Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko.
V únoru 2007 Vladimir Putin na bezpečnostní konferenci v Mnichově pronesl agresivní projev a stěžoval si, že Rusko porušilo údajný slib o nerozšiřování NATO na východ, i když nic takého nebylo nikdy podepsáno. V dubnu 2008 na summitu Aliance v Bukurešti bylo Ukrajině a Gruzii slíbeno členství v NATO bez termínu. Následně v létě 2008 Rusko napadlo Gruzii.
„Evropané vymýšlejí plány na nahromadění svých sil a zdrojů přímo na hranicích Svazového státu Ruska a Běloruska. Polsko oznámilo svůj záměr třicetinásobně zvýšit výrobu munice ráže 155 mm. Na tomto pozadí se snaží všechny přesvědčit, že se nepřipravují na válku, ale na jakýsi spravedlivý mír na Ukrajině. Nárokují si nějakou roli v urovnání. Všichni tito Evropané, stejně jako francouzský prezident Emmanuel Macron, hrdě prohlašují, že bez nich, bez Evropy, se nic nevyřeší,“ řekl ruský ministr.
Ani 28bodový plán Rusku nestačí
Lavrov nekomentoval jednotlivé body plánu, ale z jeho vystoupení je patrné, které z nich Moskva a priori odmítá. Ty vyčíslil Institut pro studium války: „Nechce jen upustit od dalšího rozšiřování NATO, ale požaduje, aby se vrátilo ke stavu před rokem 1997. Odmítá i trvalé umístění evropských bojových letadel na území Polska a nechce ani poskytnutí adekvátních bezpečnostních garancí.“
„V (evropských) návrzích se také uvádí, že Ukrajina bude mít 800 000 vojáků a že poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky a záruky její obnovy. To je další návrat ke smutné logice Volodymyra Zelenského, která sledovala jediný cíl - soustředit veškerou pozornost na podporu současného neonacistického režimu, aniž by se změnila jeho podstata, jeho politika potlačování náboženských svobod a lidských práv, a zcela ponechat legitimní bezpečnostní zájmy Ruské federace mimo rámec dialogu,“ řekl Lavrov.