Hlavní obsah

Západ s námi musí rychle jednat jako s rovnými, řekl Putin

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Ruský prezident Vladimir Putin opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné „podněcování války na Ukrajině“, kterou ovšem rozpoutal on sám.

Foto: Mikhail Klimentyev, ČTK/AP

Ruský prezident Vladimir Putin ve výcvikovém centru mobilizovaných rezervistů

Článek

Rusko podle Putina pouze brání své právo na existenci. Prezident současně tvrdil, že Západ bude muset přistoupit na rovnoprávný rozhovor o společné budoucnosti v globálních záležitostech. „Čím dříve, tím lépe,“ řekl Putin podle agentury TASS při vystoupení v moskevském debatním klubu Valdaj.

Západ vyvíjí na Rusko podle prezidenta čím dál větší tlak, aby se mu podvolilo a stalo se jeho poslušným nástrojem, nebo jej zničí a smete z  politické mapy. To se ale „nikdy nepovede“, zdůraznil Putin. „Dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití,“ varoval.

Ve světě podle Putina dochází k degradaci světových institucí, k erozi principu kolektivní bezpečnosti a k nahrazování mezinárodního práva západními „pravidly“, která ve skutečnosti vedou pouze k tomu, aby „globální mocnosti mohly žít bez jakýchkoliv pravidel a všechno jim procházelo“.

„Moc nad světem je to, na co Západ vsadil ve své hře. Tato hra je nebezpečná, odmítá svrchovanost národů, jejich svébytnost a jedinečnost,“ prohlásil Putin, který přitom sám chce zlikvidovat Ukrajinu jako stát.

Foto: Sputnik, Reuters

Vladimir Putin při debatě v klubu Valdaj

Politiku Západu charakterizoval jako „krvavou a špinavou“. „Odmítá svrchovanost zemí a národů, jejich svébytnost a jedinečnost, nehledí ani v nejmenším na zájmy jiných států,“ poznamenal. Jakákoli kritika Západu je pak označována za „ruku Kremlu“, což je podle Putina „blábolení“.

Putin v projevu také použil výraz „zaslepenost z nadřazenosti“ z někdejší přednášky sovětského a ruského spisovatele Alexandra Solženicyna v Harvardu.

„Nový světový pořádek se musí opírat o zákon a právo, musí být svobodný, svébytný a spravedlivý. Také světová ekonomika a obchod se musí stát spravedlivější a otevřenější,“ řekl Putin. „Jsem přesvědčen, že diktatuře lze čelit jen svobodou rozvoje zemí a národů,“ řekl. Záhodno by podle ruského prezidenta také bylo přemýšlet o tom, aby struktura OSN, včetně Rady bezpečnosti, lépe vyjadřovala různorodost regionů mnohopolárního světa, včetně rostoucího vlivu Asie, Afriky a Latinské Ameriky.

Rusko jako garant svrchovanosti Ukrajiny?

Spojené státy nemají podle Putina světu co nabídnout a americký neoliberální model světového řádu se zmítá v krizi. „To vše bez nadsázky není systémovou, ale dokonce doktrinální krizí neoliberálního modelu amerického světového řádu. Nemají ponětí o vytváření pozitivního vývoje, prostě nemají světu co nabídnout, kromě udržení si své dominance,“ prohlásil Putin.

„Skutečná demokracie v multipolárním světě především předpokládá možnost každého národa, každé společnosti a jakékoli civilizace zvolit si vlastní cestu, svůj vlastní společenský a politický systém. Pokud mají takové právo Spojené státy a země Evropské unie, pak takové právo mají samozřejmě i země Asie, islámské státy, monarchie Perského zálivu a státy jiných kontinentů. Samozřejmě je má i naše země, Rusko, a nikdo nikdy nebude moci diktovat, jakou společnost a na jakých principech bychom měli budovat,“ prohlásil.

„Historické období nadvlády Západu ve světových záležitostech končí. Jednopolární svět se stává minulostí,“ uvedl Putin a zdůraznil, že Rusko prokázalo svou velikost tím, že dokázalo úspěšně odolat západním sankcím a „zaškrcení“ přístupu ke kriticky důležitým technologiím.

Jedině Rusko by podle šéfa Kremlu mohlo být opravdovým garantem nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, kterou také Rusko podle Putina vytvořilo. „Rozšíření Severoatlantické aliance o Ukrajinu bylo pro nás naprosto nepřijatelné, což všichni věděli, ale prostě ignorovali. Úplně ignorovali naše bezpečnostní zájmy,“ prohlásil Putin, jakkoli otázka přijetí Ukrajiny do NATO před invazí nebyla na pořadu dne. Ukrajina měla jen příslib, že dveře do aliance zůstávají všem zájemcům otevřené a že žádná země - ani Rusko - nemá právo veta.

Podle Putinovy verze ale v závěru loňského roku další ruský pokus domluvit se na nerozšiřování NATO selhal a Západ Rusy „prostě poslal kamsi, a to bylo vše“. Ruské zájmy byly ignorovány, zopakoval.

Putin je mnohem otevřenější k vyjednávání než dřív, tvrdí Erdogan

Válka na Ukrajině

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám