Článek
Putin, který zmíněnou problematiku probíral na tiskové konferenci po rozhovorech se spojeneckým běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem, zpochybňuje legitimitu Zelenského opakovaně. Naráží přitom na skutečnost, že mandát ukrajinského prezidenta by za normálních okolností vypršel tento měsíc, ale kvůli stannému právu vyhlášenému na začátku války se teď v napadené zemi nové volby hlavy státu neuskuteční.
Agentura Reuters naproti tomu v této souvislost připomněla, že kvůli Putinově setrvání ve funkci se měnila ruská ústava. Šéf Kremlu v roce 2021 podepsal zákon, který mu tehdy umožnil ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu.
Právní předpis vycházel z navržených úprav ústavy, jež Rusové odhlasovali v referendu. V souladu se změnou ústavy se ohraničení počtu funkčních období vztahovalo na současného prezidenta bez započítání jeho předchozích prezidentských mandátů.
Rusko mírovou dohodu mělo už před válkou, pro Kyjev byla ponižující, říká účastník jednání
Prezident je v Rusku volen na šest let a poslední volby se uskutečnily v roce 2024. Putin tak může být prezidentem až do roku 2036. Putin přitom zastává nejvyšší úřad v zemi od roku 2000 s výjimkou čtyřleté přestávky v letech 2008 až 2012, kdy ho vystřídal Dmitrij Medvěděv.
Putin také v pátek vyjádřil přesvědčení, že mírové rozhovory musí odrážet aktuální realitu na bojišti. Součástí příměří tak podle něj musí být podmínka zachování hranic Ruska a Ukrajiny podle současné frontové linie.
Kyjev to jednoznačně odmítá a chce návrat všech ztracených území, včetně Krymu, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014. Rusko sousední zemi napadlo v únoru 2022.
Putin je připraven jednat, chce zmrazit válku na současné frontě
