Hlavní obsah

Američané být nechceme. Víme, jak dopadli Indiáni, řekla Novinkám Gróňanka, která nemá důvod milovat Dánsko

Naja Lyberthová byla jen třináctiletá dívka, když jí v roce 1976 při rutinní lékařské prohlídce proti její vůli zavedli nitroděložní tělísko. Netušila, co se děje. „Jako kdyby do mě někdo zabodl nože,“ popsala palčivou bolest. Zdravotní a psychické komplikace ji pronásledovaly daleko do dospělosti. Oficiální omluvy od dánských úřadů se dočkala až loni. Stalo se tak poté, co Lyberthová jako první Inuitka o traumatizující zkušenosti promluvila a spolu s desítkami dalších žen dánskou vládu žalovala. I přes svůj složitý vztah k Dánsku ale odmítá anexi ostrova Spojenými státy.

Foto: Profimedia.cz

Naja Lyberthová

Článek

Na temnou kapitolu dánské nadvlády, která se mezi lety 1966 až 1992 dotkla zhruba 4500 inuitských žen, nyní znovu upozorňují i Američané usilující o ovládnutí Grónska. Lyberthová však ve vyjádření zaslaném Novinkám vzkazuje, že pod vládou USA rozhodně žít nechce.

„Dánsko je sociální společnost, která disponuje bezplatnou zdravotní péčí, bezplatným vzdělávacím systémem a sociální pomocí lidem, kteří to mají těžké… Můžeme se lépe ztotožnit s dánským modelem sociálního zabezpečení než se sociální strukturou USA, kde se každý musí postarat sám o sebe a bohatí mají větší šanci na přežití než chudí,“ napsala Novinkám Lyberthová, která nyní v grónském hlavním městě Nuuk pracuje jako psycholožka.

Připojila zároveň omluvu, že se kvůli nynější citlivé situaci okolo Grónska nechce se zahraničními novináři scházet osobně.

„Při pohledu na Spojené státy je většina obyvatel Grónska zhrozená, jak se v USA chovali k původním obyvatelům nebo černochům. Většina Gróňanů nechce patřit do Spojených států nebo být ve svazku s nimi,“ dodává.

„Nechceme být ani Dánové, ani Američané, protože naše kultura je jiná,“ říká.

Na adresu dánských úřadů se přes hroznou zkušenost vyjadřuje překvapivě uměřeně. „Pracujeme na větší rovnosti v rámci společenství s Dánskem. Většina Gróňanů nechce začínat nový boj za rovnost v jiné zemi,“ dodává s tím, že přes veškerá příkoří a trauma, které ji pronásledovalo až do dospělosti, v Dánsku kvůli svému aktivismu nikdy nečelila politické perzekuci.

Foto: Profimedia.cz

Naja Lyberthová (uprostřed) a další inuitské ženy při setkání s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou (vpravo). Snímek ze září 2025

„Každá kolonizace původních obyvatel měla důsledky a všechny kolonizované země byly vystaveny rasismu a psychickému nebo fyzickému útlaku. Uklízíme teď společně s Dánskem,“ hodnotí svůj příběh stroze inuitská žena.

„Většina Dánů nás podpořila,“ dodává ke zveřejnění kauzy Lyberthová, která dánskou vládu žalovala spolu s více než 140 dalšími inuitskými ženami. Každá z nich požadovala odškodné ve výši 300 tisíc dánských korun (zhruba 975 tisíc Kč). Zatím se však loni dočkala jen omluvy, ačkoliv Kodaň finanční kompenzaci nevyloučila.

„Nemůžeme změnit, co se stalo. Můžeme však převzít odpovědnost. Proto bych jménem Dánska chtěla říct: Omlouvám se. Omlouvám se dívkám a ženám, které byly vystaveny systematické diskriminaci. Protože jsou Gróňanky. Za to, že zažily fyzickou i psychickou újmu. Za to, že jsme je zklamali,“ nechala se loni slyšet dánská premiérka Mette Frederiskenová.

Výběr článků

Načítám