Hlavní obsah

„O některých věcech se nemluví.“ Italský admirál to schytává za výrok, že NATO může preventivně udeřit na Rusko

Předseda vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone se stal terčem kritiky poté, co deník The Financial Times zveřejnil rozhovor, v němž Dragone hovoří o možných preventivních úderech NATO na Ruskou federaci. Opřel se do něho šéf vládní strany Liga Matteo Salvini, podle něhož by Dragone měl ukázat odpovědnost a nikoli provokaci.

Foto: Profimedia.cz

Matteo Salvini

Článek

Italský admirál v rozhovoru hovořil o tom, že NATO zvažuje „agresivnější“ reakci na ruské kybernetické útoky, sabotáže a narušování vzdušného prostoru.

„Studujeme všechno. V kybernetické oblasti jsme spíše reaktivní. Uvažujeme o tom, že budeme agresivnější nebo proaktivnější namísto reaktivního přístupu,“ řekl Dragone.

Podle něj je tak možné, že se NATO uchýlí k „preventivním úderům“, které lze považovat za „obranná opatření“, byť je to „vzdálenější od našeho běžného způsobu uvažování a chování“. „Agresivnější přístup ve srovnání s agresivitou naší protistrany by mohl být jednou z možností. Řešíme však právní rámec, jurisdikci a kdo to bude dělat,“ vysvětlil.

Právě tato slova se stala bodem kritiky Salviniho. Podle něj by Dragone měl být odpovědnější a nikoli provokovat. „Vždy je třeba být opatrný a obezřetný,“ cituje italský deník La Stampa Salviniho.

Kritický byl podle listu i další vysoce postavený zdroj, který ale La Stampa konkrétně nespecifikovala. „O některých věcech se nemluví,“ reagoval zdroj na Dragoneho slova. „Pokud je něco nutné udělat, udělá se to,“ dodal v reakci na možné preventivní údery.

K situaci se vyjádřil i italský ministr zahraničí Antonio Tajani, jehož slova podle italského deníku dávají jasně najevo, jak moc „obtížné je přijmout výrok Dragoneho“.

„Důležitá nejsou prohlášení, ale práce,“ odpověděl Tajani na pondělní dotaz novinářů ohledně Dragoneho.

La Stampa nicméně podotkla, že rozhovor s Dragonem The Financial Times pořídil 18. října, tedy daleko dříve, než začaly nejnovější snahy dosáhnout příměří ve válce na Ukrajině. Právě v této souvislosti totiž Dragoneho zkritizovalo ruské ministerstvo zahraničí, jehož mluvčí Marija Zacharovová uvedla, že se italský admirál snaží narušit mírové snahy.

„Vidíme v tom cílený pokus o podkopání snah o vyřešení ukrajinské krize,“ citovala agentura TASS Zacharovovou.

Poslední mírový plán v listopadu sestavili Rusové a Američané jej následně vydávali za svůj. Původní 28bodový plán počítal s postoupením Donbasu Rusku, omezení ukrajinské armády na 600 tisíc lidí a s tím, že se Kyjev vzdá zbraní dlouhého dosahu.

Tento plán následně zkritizovali jak Ukrajinci, tak i jejich spojenci, a posléze doznal i po konzultacích s USA změn. Jak vypadá nejnovější verze, není jasné, což evropští diplomaté označili za „diplomaticky bezprecedentní situaci“, uvedl bruselský list Politico.

Výběr článků

Načítám