Nová železná opona. NATO v lesích na hranici s Ruskem chystá i dříve nemyslitelná opatření

„Od Laponska na dalekém severu Finska až po Lublinskou provincii ve východním Polsku se v Evropě chystá spuštění nové výbušné železné opony,“ uvedl reportáž deník The Telegraph.

Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Finsko se rozhodly, že odražení ruské invaze vyžaduje silná obranná opatření, která byla dříve „nemyslitelná“. „Pokud to bude nutné, osejí poklidné borové a březové lesy podél svých hranic miliony protipěchotních min. Tedy zbraní, která byla dříve považována za tak hrůzostrašnou, že se ji většina světa snažila navždy zakázat,“ konstatuje deník.

Všech pět těchto zemí již opustilo Ottawskou úmluvu z roku 1997, která nasazení těchto min zakazuje. Očekává se, že ještě během června své rozhodnutí formálně oznámí OSN, což jim podle deníku umožní do konce roku tuto zbraň vyrábět, skladovat a rozmisťovat. Tyto země s Ruskem sdílí hranici dlouhou asi 3460 kilometrů.

Vojenští plánovači přitom již nyní přemýšlejí nad tím, které oblasti evropských lesů a jezer by mohly být osety těmito „smrticími zařízeními s vysoce účinnými výbušninami a šrapnely, pokud by ruský vůdce Vladimir Putin proti Alianci začal koncentrovat síly“.

Kampaň za zákaz těchto min vedla mimo jiné britská princezna Diana, která v lednu roku 1997 v Angole prošla úzkou cestou mezi minovými poli. Jejich použití na konci 90. let odsoudil také bývalý britský ministr obrany a také budoucí extajemník Severoatlantické aliance George Robertston. „Musíme využít morální autority Británie k tomu, aby se náš postoj stal mezinárodním standardem,“ řekl v roce 1998 s tím, že miny odsoudil jako „nemorální a vojensky neužitečné“.

Tento názor se ale změnil poté, co ruský vůdce zahájil plnohodnotnou agresivní válku proti Ukrajině v roce 2022. Nyní se nasazení protipěchotních min stalo nevyhnutelným nástrojem pro odstrašení ruské hrozby.

Ačkoli deník The Telegraph hovoří výhradně o nasazení protipěchotních min, pobaltské státy v rámci projetu The Baltic Defense Line na hranicích s Ruskem budují také protitankové zákopy. Estonsko s výstavbou zákopů začalo minulý týden, Litva loni v létě a Lotyšsko pak 2. května 2024. Všechny země se pak také zavázaly, že na hranicích s Ruskem vybudují 600 bunkrů.

Nezaostává však ani Finsko, které na hranicích staví ploty s ostnatými dráty, které mají sloužit jako zpomalení ruské pěchoty.

„Cílem je posílit národní bezpečnost a pokusit se zabránit nepřátelskému vlivu,“ sdělila v rozhovoru pro Novinky finská ministryně vnitra Mari Rantanenová.

Podle ní Finové na hranicích s Ruskem vybudují 200 kilometrů plotů, a to na místech, která považují za vůbec ta nejzranitelnější.

Řada západních zpravodajských služeb varuje před možným ruským útokem. Některé hovoří o tom, že by útok mohl přijít do pěti let, jiné zase říkají, že do dvou nebo do tří. Společným jmenovatelem všech těchto zpráv ovšem je, že ruský útok jednoho dne opravdu přijde, pokud Rusové budou cítit, že je NATO nejednotné a slabé.