Článek
„Není důvod k panice: podle hodnocení Zahraniční zpravodajské služby nemá Rusko v úmyslu v tomto roce vojensky zaútočit na Estonsko ani na žádný jiný členský stát NATO,“ cituje estonská stanice ERR předmluvu Rosinovy výroční zprávy.
Podle Rosina estonská rozvědka dojde ke stejnému závěru „pravděpodobně i příští rok“. „Estonsko i Evropa jako celek podnikly kroky, které nutí Kreml velmi pečlivě zvažovat, zda a co se vyplatí podniknout. Naším úkolem je udržet tuto situaci i v budoucnu,“ napsal.
Rosin zároveň zdůraznil, že vojenské reformy iniciované Ruskem v budoucnu zvýší vojenské schopnosti této země a že Estonsko a další země NATO musí i nadále investovat do své obrany, aby tomu mohly čelit. „Ruské kalkulace o rovnováze sil musí být vždy v náš prospěch,“ konstatoval.
Ve výroční zprávě Zahraniční zpravodajská služba zdůraznila obrovský rozsah, v jakém Rusko plánuje rozšířit své bezpilotní síly. Hovoří také o tom, jak velké množství různých druhů munice dokáže Rusko ročně vyrobit. Ruské ozbrojené síly plánují vytvořit téměř 190 praporů bezpilotních systémů a země za poslední čtyři roky zvýšila výrobu dělostřelecké munice sedmnáctinásobně, uvedla dále služba.
Zpráva dále zmiňuje, že se Moskvě často daří sankce uvalené na ni obcházet, i přesto ale mají jasný dopad na ruskou ekonomiku a brání jí v tom, aby na válčení vynakládala větší prostředky. Zákaz vývozu moderních technologií, vyloučení z finančních trhů a překážky pro ruský vývoz ropy a plynu postupně oslabují ruskou ekonomiku, doplnila estonská rozvědka.
Před tím, že Rusko v následujících letech může zaútočit na NATO, varuje řada západních představitelů i rozvědek. Vesměs se však shodnou v tom, že tento útok přijde až poté, co válka na Ukrajině skončí.
