Článek
Putin řekl, že „zadržování Ruska se stalo oficiální doktrínou NATO“. Svůj pohled podpořil i dalšími ostře formulovanými výroky, které citovala agentura TASS: „S tímto cílem se blok dál rozšiřuje, což se dálo i dříve, ale nyní se pro to našly další, jak se jim zdá, vážnější důvody; urychlil se proces rozmisťování strategických i konvenčních zbraní za hranicemi vůdčích států NATO.”
Pronesl to v den, kdy generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že alianční lodě budou více cvičit v Černém moři, aby vyjádřily podporu Rumunsku a Bulharsku. Silnější alianční přítomnost v černomořské oblasti bude mít i svůj pozemní a letecký prvek. Osm států NATO už podle Stoltenberga slíbilo poskytnout vojáky do vícenárodní brigády v Rumunsku a pět nabídlo pozemní či letecké síly k výcviku a ostraze vzdušného prostoru.
„Nechceme Rusko izolovat. Nechceme novou studenou válku,” poznamenal Stoltenberg. Dialog s Ruskem však podle něj musí být založen na principech, jako je respekt k územní celistvosti evropských zemí, a musí být podložen věrohodnou schopností odstrašení.
„To je lekce ze studené války… vůči Sovětskému svazu to fungovalo a jsem přesvědčen, že je to také správná strategie přístupu k Rusku v nynějším zcela jiném bezpečnostním prostředí,” podotkl generální tajemník NATO.
Rusko to vnímá jako pokus proniknout do Černého moře.
USA: Je třeba jednat z pozice síly
K ostře formulovanému Putinovu projevu přispělo také vyjádření amerického ministra obrany Jamese Mattise, který ve středu při návštěvě sídla NATO řekl, že s Ruskem je potřeba jednat z pozice síly. Pobouřeně na to reagoval ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, který byl dříve ruským vyslancem v NATO: „Mluvit o možnosti dialogu s Ruskem z pozice síly se nehodí. Představitelé, kteří pronášejí takováto vyjádření, by měli lépe pochopit podstatu této otázky.“
Podobně zareagoval i ministr obrany Sergej Šojgu: „Jsme připraveni obnovit spolupráci s Pentagonem, ale pokusy budovat dialog s Ruskem z pozice síly jsou marné. Očekáváme, že Pentagon své stanovisko vysvětlí.”
Putin volal po spolupráci v boji s terorismem
Ruský vůdce konstatoval, že v zájmu boje s terorismem je třeba obnovit spolupráci tajných služeb Ruska, USA a dalších zemí Severoatlantické aliance. Musí se tak stát „bez ohledu na veškeré komplikace, které existují v různých oblastech mezinárodních vztahů”.
Absence normálních styků mezi Ruskem a USA vede k tomu, že zůstávají neřešeny problémy vyžadující společnou pozornost. Na tiskové konferenci v Moskvě to ve čtvrtek řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov: „Problémů je mnoho a my ztrácíme čas. Doufáme, že dřív nebo později začne budování normálních pracovních vztahů s Washingtonem, v této chvíli se o to snažíme.“
Mnohé ze světových problémů podle něj USA ani Rusko samostatně řešit nemohou.
Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu si Moskva slibovala zlepšení rusko-amerických vztahů, ale v poslední době v Kremlu nadšení upadá, tvrdí ruští i američtí komentátoři. „Američtí i ruští experti a političtí činitelé mají stále menší naději, že dojde k politickému tání. Rostoucí tlak na Trumpa, aby se vůči Putinovi vymezil, může dokonce napětí mezi Washingtonem a Moskvou nebezpečně vystupňovat,“ napsal americký web Politico.
