Článek
Stromšíková potvrdila, že osvědčení jednoty a transatlantických vazeb je zásadní: „To je pro nás hlavní cíl summitu. Nejdůležitější je, aby všichni spojenci včetně Spojených států amerických potvrdili jednotu, solidaritu a neochvějnou podporu kolektivní obraně a článku 5.“
Ohledně výsledků je optimistická: „V textu závěrečného komuniké, které má být na summitu NATO přijato, jsou tato pro Českou republiku naprosto klíčová témata.“ Uspokojivým způsobem jsou podle ní zohledněna i témata, že Rusko je hrozba a že je nezbytné pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině.
My jsme s Ruskem nekonzultovali plánování aliančních summitů a určitě s tím nebudeme teď začínat
Ani Jireš neočekává potíže s přijetím textu: „Žádný členský stát, i ty jindy problematické, jako jsou Slováci nebo Maďaři, nepředstavují žádnou překážku, protože i tyto dvě země usilují, aby alianční kolektivní obrana byla co nejsilnější.“
Výměnou za to se spojenci zavážou k dalšímu výraznému nárůstu svých obranných výdajů. Tyto věci jsou propojeny. „Aby všechny členské země v čele se Spojenými státy byly připraveny znovu deklarovat posvátnost článku 5 a nezpochybnitelnou funkčnost kolektivní obrany, tak výměnou se potřebujeme zavázat k výrazně navýšeným výdajům na obranu. Doufejme, že se k tomu všechny spojenecké země zavážou a Donald Trump bude moct odjet z Haagu zpátky do Washingtonu s tím, že se mu podařilo přesvědčit evropské spojence k 5 % HDP na obranu,“ vysvětluje Jireš.
Analýza a rozdělní výdajů na obranu
Poslední zádrhel se týká otázky navýšení výdajů na zbrojení, tedy zejména rychlosti jejich růstu. Zřejmě do roku 2032 stoupnou postupně na 3,5 procenta výdaje, které jsou určeny na přímý rozvoj nebo budování vojenských schopností a ozbrojených sil členských zemí síly NATO a k tomu, aby fungovalo NATO jakožto organizace, řekl Jireš.
„K tomu přibude složka, která se má týkat výdajů souvisejících s obranou. To jsou všechny věci, které potřebujeme, aby naše obrana a naše kolektivní obrana fungovaly, ale které nelze zahrnout do stávající striktní alianční definice obranných výdajů, která je zaměřené jenom na budování vojenských schopností,“ dodal s tím, že by to dohromady mělo dát pět procent HDP.
Jireš vysvětil, že zmiňovaná procenta nejsou čísla vycucaná z prstu. Plyne to z potřeba vojenských kapacit, aby se zajistila kolektivní obrana. K počtu 3,5 procenta dodal: „Mohu uvést příklad z Nizozemska. Tam vláda dostala úkol od parlamentu, aby spočítala, kolik bude stát realizace nizozemských závazků. Nizozemci dospěli k tomu, že se musí dát přibližně na tři a půl procenta HDP, aby svůj závazek naplnili.“
Jaderné odstrašení je nejsilnější deterenční prostředek, který máme
Podpora Ukrajiny
NATO se nijak nedistancuje od Ukrajiny, potvrdila Stromšíková: „Volodymyr Zelenskyj se bude účastnit v úterý úvodní večer, kde budou i vrcholní představitelé indopacifické čtyřky (Austrálie, Japonsko, Jižní Korea a Nový Zéland) států. To bude společenská událost, ale zároveň se v úterý koná formální zasedání Rady NATO Ukrajina na úrovni ministrů zahraničí. Je to potvrzení role Ukrajiny pro evropskou bezpečnost v tom smyslu, že nás brání před Ruskem. To, že se nám podařilo dohodnout se s Američany, že tuto roli oceníme nejenom slavnostní večeří, ale i formálním zasedáním NATO - Ukrajina, je pro nás úspěch.“